Štědrý den je za rohem. Vánoční období je každoročně časem, kdy se lidé snaží být se svými blízkými, udělat dětem hezké svátky, sledovat pohádky a odpočinout si po celoroční práci. Letos o to víc, protože prožíváme opravdu náročné období. Žel, z Vánoc se staly v mnoha ohledech především svátky konzumu – jak je ostatně v kapitalistické společnosti běžné. COVID-19 sice trochu přibrzdil zaběhlý cyklus, kdy už od září na nás koukaly vánoční reklamy téměř na každém rohu, nicméně, o to více na nás útočí reklama nyní. Mnoho lidí tak řeší dilema, zda si stále odpírat to, co je jim nabízeno jako zboží, bez kterého se nedá žít, nebo zda si jednou dovolit něco pěkného, když jsou ty Vánoce. Zejména když jde o děti, je člověk schopen si říkat, že to přeci dělá kvůli nim a pro ně, a že to nějak zvládne.
Do toho vstupují pak nejrůznější nabídky „výhodných“ úvěrů, které dostanete na cokoli. Bankovní i nebankovní domy samozřejmě s „vánočním chováním“ lidí, tak jak jsem ho popsala výše, kalkulují a chrlí jednu reklamu na půjčky a nákupy na splátky za druhou. Obvykle stejně zaplatíte mnohem víc, než byste si kdy představovali. V nejhorším případě – pokud zjistíte, že závazky nejste schopni platit – pak nastane nejhorší – exekuce. Mimochodem, v té se dnes nachází přes 775 (!) tisíc lidí, z toho téměř půl milionů osob má exekučních výměrů tři a více.
Vánoce jsou tak svátky, na kterých nevydělávají jen obchodníci, ale také nejrůznější šejdíři, kteří líbivými hesly o snadném a rychlém získání prostředků lákají všechny ty, kteří by rádi dali dětem jednou něco opravdu výjimečného, blýskli se před svým drahým nebo drahou, nebo si jen udělali pořádnou radost. KSČM už několikrát navrhovala, aby byly zakázány reklamy na půjčky tohoto typu. Ba co víc, chtěli jsme limitovat výši úroků na maximálně 10 %.
Celá past zadlužení občanů je pro Českou republiku velkým problémem. Celkově jejich dluh vzrostl za období roku 2020 o 143 miliard korun. Je sice pravda, že velkou část tohoto zadlužení tvoří úvěry na bydlení, přesto roste i počet lidí, kteří si půjčují na spotřebu. A nemusí to být zrovna nějaké luxusní vybavení. Pro mnoho lidí je třeba nová pračka či lednička výdaj, na který si musí půjčit, ačkoli chodí do práce.
A to mě přivádí k samotné podstatě problému. Konec s nevýhodnými půjčkami nejrůznějšího druhu by vyřešila nejen silnější regulace, posílení práv dlužníků a reforma exekučního prostředí, ale hlavně posílení příjmů domácností a jednotlivců. Zkrátka, pokud budou Češi brát pořád tak málo, jako dosud, budou vždy oběťmi obchodníků s rychlými penězi. A po Novém roce přijde opět na lámání chleba a hledání, jak ven z dluhů, které vznikly kvůli tomu, že lidé chtěli sobě nebo někomu jinému udělat radost.