Pan ministr nám představil a ředitelům poslal do datových schránek protiepidemická opatření ve školství. Na stupnici 1 až 5 se rozdělují systémově podle fungování či zavírání jednotlivých stupňů škol. Průřezem tabulky se opatření nedotýkají mateřských a speciálních škol. Oproti situaci v říjnu nedochází k uzavření 1. a 2. ročníku a malotřídek. Liší se až od 3. ročníků, které zůstávají v 5. stupni uzavřené. Poté dochází k průběžnému uvolnění. Ve 3. stupni probíhá prezenční výuka na všech stupních škol, ale rotačním způsobem. Univerzity třetího věku pak nastupují až ve stupni druhém. Roušky jsou povinně do třetího stupně pro všechny. Pak malá úleva pro 1. stupeň. Ve společných prostorách je však povinnost nosit roušky stále i ve stupni 1. Homogenita skupin musí být dodržena do 3. stupně, pak jsou možná laboratorní cvičení a semináře. Školní kluby a družiny jsou v rouškách a musí být homogenní. Stravování je možné pouze pro žáky dané školy, nikoliv pro cizí strávníky. Zkoušky probíhají v omezeném počtu a za dodržení hygienických pravidel.
Převedeno do srozumitelnějšího jazyka, na malých vesnických školách, co třída, to jedno oddělení družiny. A mají třeba jednu vychovatelku. Přitom nemůže být v družině třeba 5 dětí z první třídy a 5 z druhé. To považuji za těžký přešlap, se kterým bojují všichni ředitelé. Ministerstvo a jeho v některých případech absurdní příkazy, udělalo ve výuce takový zmatek, že už se tak „provizorní“ distanční učení doslova rozpadá učitelům pod rukama. Studenti jezdí samozřejmě do školy a ze školy společně, ve škole se následně separují do zvláštních tříd a pak zase společně odjíždějí. A do toho všeho přijde v pondělí prima a sekunda na ROTAČNÍ výuku. Takže v celém tom zmatku a chaosu budou nižší ročníky jeden týden do školy chodit a druhý nechodit. Je smutné a také příznačné, že veškeré stížnosti rodičů, škol a ředitelů z praxe ministerstvo rovnou zamítá.