Národní samostatnost České republiky dnešníma očima

29. 10. 2020

Máme za sebou – letos kvůli epidemiologické situaci poněkud zamlklou – oslavu státního svátku. O to víc jsme možná  měli všichni čas, abychom se zamysleli, v jakém stavu se nachází naše národní samostatnost, jejíž získání 28. října 1918 si pravidelně připomínáme.

    Nás, komunisty, někteří nesmyslně označují za odpůrce samostatnosti, za lidi, kteří chtějí zavléct naši krásnou zemi kamsi do područí asijských despocií, jak naši odpůrci vidí Rusko a Čínu. Nic není vzdálenější pravdě. 

    Stačí, když se v roli místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR podívám na stohy a stohy papírů potištěných nápady a myšlenkami, které bychom měli vložit do naší legislativy. Málokdy se najde vládní návrh zákona, který by se nezaštiťoval povinností uloženou nám Evropským parlamentem, Radou EU nebo Evropskou komisí. Samozřejmě uloženou pod obrovskými finančními sankcemi,

    Má, nebo mělo, někdy na nás takové legislativní nároky Rusko? Nebo Čína? Ne. To nebylo ani za doby našeho členství v RVHP.  To jen Brusel ví lépe než my, jak mají vypadat naše zákony. Zastánci tuhé integrace Evropy nám sice tvrdí, že jde přece hlavně o volný trh, o to, aby výrobci všemožného zboží nemuseli v každém státu plnit jiné požadavky, ale rozsah vynucovaných předpisů silně zasahuje vedle vnitřního obchodu i energetiku, ochranu životního prostředí, dopravu…. Tak o jaké naší samostatnosti, kterou prý chceme zaprodat Číně nebo Rusku, se vlastně bavíme?

    O naprosté podřízenosti a ztrátě kontroly nad obsahem našeho vlastního právního řádu by nejspíš mohl mnoho vědět i předseda Senátu Miloš Vystrčil. Muž, který se už skoro před dvěma měsíci „proslavil“, když hlásal názory svého předchůdce a odletěl na Tchaiwan bojovat proti Číně. Proč? Proto, že ho k tomu vyzval americký ministr zahraničí Pompeo během své návštěvy Prahy? Jak tohle souvisí s naší samostatností? 

    Mimochodem, nejsou už skoro dva měsíce od návratu dost času, aby se ukázalo, jestli Vystrčilova cesta Česku něco hmatatelného přinesla? Ví někdo o něčem takovém?

    A když už je řeč o předsedovi Senátu ČR, dovolím si ještě jedno téma. Zapojil se nějak do řešení toho, jak naše těžce zkoušená země zvládá koronavirovou krizi? Vláda opravdu nekomunikuje dokonale a jen málo a špatně vede veřejnost k dodržování nezbytných opatření. Ale co celé uplynulé týdny či měsíce brání, aby se této role ujal? Přednesl nějaký motivační nebo aspoň uklidňující proslov? Přece by k tomu dostal kdykoli prostor ve všech zdejších televizích, když je tím druhým nejvyšším ústavním činitelem, jak sám s oblibou připomíná…

    Ne, nic z toho se nestalo. Asi měl pan Vystrčil spoustu práce s rozbíjením klubu STAN a se zákulisními dohodami, které mu zajistily, že se po výměně třetiny senátorů znovu stal předsedou naší horní komory. Miloši Vystrčilovi nejde o zvládnutí koronakrize ani o naše ohrožení Ruskem nebo Čínou. Miloši Vystrčilovi jde o Miloše Vystrčila.

Autor: 
Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM