Stále častěji si v této pokřivené době převrácených hodnot pokládám otázku, co je normální a kdo se zbláznil, jestli já, nebo svět kolem mě. Tradičně antikomunistický server forum.24.cz, resp. extravagantní komentátor J. X. Doležal, si popustil uzdu své fantazii, a dokonce se chlubí, že se mu konečně hodí zkouška z marxismu, a pokusil se o rozbor levice u nás s rádoby senzacechtivým titulkem: ČSSD a KSČM zanikly jako třída jejich voličů. Politickými názory pana J. X. D. se zabývat nehodlám, byla by to jen ztráta času, stejně tak tím, že od zmíněného studia si toho už moc nepamatuje, nicméně jedno mě v tom spletenci »vyhulených« myšlenek překvapilo, ba co více… zhrozil jsem se, s jakou lehkostí a samozřejmostí ony šílenosti oznamuje. Jako by tady opravdu nikdo nic neznal.
A podržte se – dělnictvo, jehož zájmy vždy hájila výhradně levice, resp. levicové strany, již zaniklo. Jako by nebyla pravda, že tady dál jsou od sebe oddělené skupiny občanů, kteří mají rozdílný vztah k výrobním prostředkům, jedni je vlastní a druzí ne. Pan J. X. D. si plete pojmy s dojmy, a to i když uvádí jistě zajímavé statistické údaje z Analýzy profesní struktury pracovních sil a struktury absolventů z pohledu sféry vzdělávání z roku 2014. To je jediné, co stojí z jeho článku za povšimnutí, když konstatuje:
»V profesní struktuře v roce 1991 měla největší podíl (26 %) třída ‚zpracovatelských dělníků‘. O něco nižší byl podíl profesní třídy provozních a obslužných pracovníků. Podíl pracujících zpracovatelských dělníků výrazněji poklesl (zejména ještě v 90. letech) na téměř 18 % v roce 2014. Nejvýraznější pokles podílu za sledované období 1991–2014 byl zaznamenán ve třídě ‚zemědělských dělníků‘ (30 %) a ‚dělníků při těžbě, v hutnictví a energetice‘ (25 %) ve srovnání s počátečním stavem. Naopak velice výrazně narostl podíl pracovníků na úseku řízení a správy, kdy jejich počet se zvýšil ze 715 tisíc v roce 1991 na 1220 tisíc v roce 2014. Výrazněji se zvýšil podíl také u ‚pracovníků školství, kultury a zdravotnictví‘ a jenom mírně u stavebních dělníků (dnes většinou Ukrajinci, kteří v ČR nevolí, pozn. aut.). …Ve třídě Zemědělští, lesní a rybářští dělníci poklesl počet zaměstnanců z 343 tisíc v roce 1991 na 101 tisíc v roce 2014 (což je 30 % proti roku 1991). Počet dělníků při těžbě a úpravě surovin, v hutnictví, energetice a vodním hospodářství se do roku 2014 (kdy jich bylo 46 tisíc) snížil na 25% úroveň roku 1991 (181 tisíc). Dělníci zpracovatelé (výrobci, opraváři, údržbáři) před rokem 1990 tvořili nejčetnější profesní třídu s 26% podílem na celku, v roce 2014 byli třetí s téměř 18% podílem počtu zaměstnaných – počet poklesl na 63 % úrovně roku 1991.«
Dopředu se žene digitalizace, levice již nemá koho hájit, dedukuje Doležal. Ovšem to není pravda. Dlužno poznamenat, že strojníci, zámečníci, soustružníci, hutníci, horníci, kováři, natěrači, malíři, zedníci, truhláři, pokrývači, elektrikáři, instalatéři, kuchaři, pekaři, cukráři, ale také prodavačky, zdravotní sestry, učitelé nebo nepedagogičtí pracovníci škol, ale i samotní programátoři, a dokonce manažeři a další profese nejenže nemusí být nahrazeni digitalizací, ale zejména i kdyby k tomu postupně došlo v určité míře a postupem času, stejně to nebudou většinou lidé, kteří budou vlastnit výrobní prostředky, ale budou prodávat jen svoji práci. Protože vlastníci výrobních prostředků je mezi sebe nevezmou a po krizi se jejich okruh ještě zmenší.
Nenechme se vysmát, pan J. X. D. prostě u zkoušky ze základních znalostí ekonomie propadl. Je jisté, že honba za ziskem držitele peněz vede k tomu, že cíleně likvidují náklady na živou práci, protože je to drahé a tedy málo ziskové a nekompromisně nás vlečou do záhuby. Braňme a protěžujme skutečnou práci lidských rukou a hlav, která tvoří hodnoty. Neobešli jsme se bez ní v minulosti, nejde to bez ní v přítomnosti a neobejdeme se bez ní o to více v budoucnosti.
Nenechme si vytírat zrak DIGITALIZACÍ, ale… Ta práce (je) matka pokroku. Může být tisíckrát zesměšňována, ale právě ona je tou jedinou a jedinou spolehlivou zárukou naší budoucnosti.
Vojtěch FILIP, 1. místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM