Východočeská televize V1 i ČT si za hlavní téma pro debaty před krajskými volbami zvolila zdravotnictví. Nejen proto, že žijeme v době „covidové“. Také proto, že v Královéhradeckém kraji žije nejstarší obyvatelstvo z celé České republiky a tím budou na zdravotnické a sociální služby do budoucna kladeny čím dál větší nároky. Problémy zdravotnictví se ale v minulosti řešily nekoncepčně a často neprofesionálně. Díky poněkud spornému průzkumu volebního potenciálu nedostali zástupci KSČM slovo v přímém televizním přenosu. Přesto považuji za nutné se k této problematice vyjádřit. Dochází totiž k trvalému plíživému zhoršování dostupnosti zdravotní péče. Lidé často hledají svého zubaře, praktického i dětského lékaře, či jiného odborného specialistu. V oblastních nemocnicích jsou postupně rušeny tzv. malé obory, jsou omezována stále potřebnější lůžka na interních odděleních a vedení kraje v podstatě pouze přihlíží. Po ostudných čtyřech tendrech a letech čekání se sice konečně podařilo stavebně dokončit více než miliardovou investici do náchodské nemocnice, ale přejíždění mezi areály bude i nadále znesnadňovat život tamějším pacientům i zdravotníkům.
Jičínská nemocnice ale na svůj onkologický pavilon čeká již deset roků a na dostavbu čekají i ve Dvoře Králové nad Labem. Největším problémem je samozřejmě nedostatek lékařů a sester, kterých dlouhodobě chybí desítky. Kraj totiž investuje spíše do betonu a ne do lidských zdrojů. Nedokáže tak konkurovat státní fakultní nemocnici nebo některým soukromým zdravotnickým zařízením. Rozdíl mezi platy a mzdami je i více než sedmi tisícový v neprospěch krajských akciovek sdružených do zbytečného mezičlánku zdravotnického holdingu. Jeho manažeři za 20 miliónů ročně poskytují servis, který by měl zvládnout zdravotnický odbor na kraji, včetně společných nákupů. O hospodaření nemocnic v právnické formě obchodních společností se navíc nelze dozvědět vůbec nic, protože se veškerá činnost kryje rouškou obchodního tajemství. Naposledy nebylo možné zkontrolovat ani nákupy vybavení a přístrojů do nových náchodských pavilonů v hodnotě stovek miliónů korun.
Personální politiku kraje ve zdravotnictví je pak možno označit přímo za katastrofální. Manažeři ve zdravotnictví jsou sice „nedostatkovým zbožím“ všude, ale v Královéhradeckém kraji nacházejí uplatnění i ti, kteří již opakovaně ve vedoucích funkcích zklamali. Koneckonců i za v současnosti zavřenou porodnicí v Trutnově, která nutí rodičky jezdit do vzdálených okresů, stojí údajně „recyklovaný“ ředitel svým tragickým jednáním, chováním a neřešením problémů. Nekoncepční a spíše hašení požárů podobné řízení zdravotnictví kraje, demonstruje i fakt, že za celé čtyři roky nebyla nesourodá koalice schopna připravit a schválit zdravotnickou koncepci. A to ji připravoval expertní tým pod vedením bývalého ministra zdravotnictví za TOP 09 L. Hegera.
Řešení problémů zcela jistě nespočívá ve snížení dostupnosti zdravotní péče omezením tzv. nevýdělečných oborů nemocniční péče a v šetření za každou cenu na úkor pacientů, jak navrhují někteří „odborníci“ především z pravé části politického spektra. Šetření na nesprávném místě se ukazuje nyní v době koronavirové epidemie, kdy nám začínají chybět infekční lůžka. Infekční oddělení byla v krajských nemocnicích v minulosti jako nepotřebná zrušena.