Rozhovor Haló novin s Václavem Benešem, kandidátem KSČM do Senátu ve volebním obvodu číslo 6 - Louny
Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl kandidovat za KSČM v blížících se volbách do Senátu?
Byl jsem k tomuto kroku přemluven…
Jaké jsou největší problémy území, za které se ucházíte o post senátora? Jak byste jako senátor mohl a hlavně chtěl lidem, kteří zde žijí, pomoci?
Odpověď soustředím na obce, kde chybějí peníze na odkanalizování obcí a vodovody, na místní komunikace a chodníky. Velký otazník je nad udržitelností pošt – snahou je, aby tuto službu zajišťovaly obce (PARTNER). Také na dostupnost praktického a zubního lékaře, zachování prodejen s potravinářským zbožím atd.
Pokud se stanete členem horní komory parlamentu, jaké oblasti byste se chtěl věnovat především a proč?
Jako dlouholetý zastupitel a starosta hlavně rozvoji regionů, zejména obcí, kde není dobudována infrastruktura. Dále je mi blízká problematika jaderné energetiky a jsem velikým zastáncem budování vodních elektráren.
Jakou připravujete volební kampaň? Máte nějaké motto?
Ve volební kampani budu voliče seznamovat se svými programovými body, které jsou jasné a stručné. Motto je: Budu podporovat rozvoj regionů.
Vzhledem k tomu, že jste starostou Blatna od roku 2006, je zjevné, že motto není planým slibem. Jak jste se propracoval na pozici starosty?
V roce 1990 jsem »povýšil« z postu zastupitele na místostarostu a po volbách v roce 2006 jsem vytvořil poprvé tandem s Evou Kolibačovou, tehdy ještě kandidující za SNK. Tato spolupráce v rolích starosta – místostarostka pokračuje dodnes, od roku 2010 na společné kandidátce.
Za tu dobu se v Blatně dokončilo mnoho investičních akcí. Připomeňte, prosím, ty nejdůležitější.
Úplně první bylo dětské hřiště. Když jsem nastupoval do funkce v roce 2006, tak jsem kvůli nedostatku dětí musel zavřít naši školu. To nebyl dobrý začátek. Budova školy nějaký čas sloužila jako mateřská škola, v lednu 2014 jsme v sousedství otevřeli nově postavenou školku s kapacitou 24 dětí. Budova původní školy byla přestavěna na Bytový dům pro seniory, z 12 bytů je momentálně jeden volný, podmínkou přidělení je soběstačnost, ale je možnost některé služby objednat. Dále bylo vybudováno víceúčelové sportovní hřiště pro 14 sportů, které je hojně využíváno, a zrekonstruován kulturní dům.
To jste ale přeskočil rok 2011, kdy proběhla stavba, která dnes už vlastně není vidět a jako správný poklad je ukryta pod zemí…
Největší akcí jak z pohledu finanční náročnosti (33,5 mil. Kč), tak i rozsahem prací, je vodovod, který podstatným způsobem zlepšil dodávku kvalitní vody do domácností. Původně jsem chtěl zároveň dělat i kanalizaci, ale to bylo finančně nad rámec našich možností.
A co chystáte?
Hlavním úkolem je celková rekonstrukce návsi včetně parkování a klidové zóny. Pokračovat bude rekonstrukce povrchů místních komunikací v návaznosti na projekty chodníků. Nyní čekáme na předání projektové dokumentace – situace kolem COVID-19 vše zbrzdila.
To vše asi není zadarmo. Co vaší obecní »kase« pomáhá?
Jsme-li u financí, je nutno připomenout, že Blatno je jedno z míst, kde se v lokalitě Čertovka uvažovalo o místě pro hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Trvali jsme ale na podmínce, že průzkumy proběhnou ve všech lokalitách v ČR a že obce budou mít vůči úložišti právo veta, pokud ho nebudou chtít. Mně osobně průzkumy či úložiště nevadí, jaderný odpad z atomových elektráren, které vyrábějí velkou část elektrické energie u nás, se musí někam umístit. V neposlední řadě za průzkumy obce získávají také finanční kompenzace. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) již zúžila počet lokalit, Čertovka mezi nimi není.
Například školka stála šest milionů korun. Z toho čtyři miliony poskytla ze svého grantu společnost NET4GAS, jejíž dálkový plynovod GAZELA obec obepíná. Finišuje stavba Vysokotlakého plynovodu DN 1400 CAPACITY, který je v souběhu s plynovodem GAZELA. Obec od společnosti dostala 30 milionů jako odškodnění za omezený územní rozvoj obce, za negativní dopady stavby a ve formě grantů.
A pomalu se vrátíme k volbám. Budete obhajovat mandát a znovu kandidujete do krajského zastupitelstva, kde jste předsedou komise pro sport a volný čas. Jak je to ve vaší obcí z tohoto pohledu?
Trochu těžce nesu, že Blatno zmizelo z fotbalové mapy. Je to vlastně jednoduché – nejsou »lidi«… Ale není to jen problém Blatna, ale vlastně celorepublikový. Třeba Baník Most má sice dost žáků, ale problémy s dorostenci. Je to dobou, zájem o klasické sporty klesá. U nás naštěstí funguje alespoň zájem o zmiňované víceúčelové sportovní hřiště, zejména tenis a volejbal. Pořádáme již tradiční turnaje v nohejbalu a volejbalu.
Jsme zpátky u senátních voleb. Ve vašem volebním obvodě se budou o senátorské křeslo ucházet místostarosta Loun Milan Rychtařík (ANO); Daniel Pitek za hnutí SENÁTOR 21 s podporou Pirátů, Zelených a Liberálně ekologické strany (LES); Vladimír Drápal za koalici ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Klubu angažovaných nestraníků; starosta Rané Jaroslav Veselý za hnutí UFO a ProMost, tedy dvojkoalici Lepší Sever; za Trikolóru starosta Postoloprt Zdeněk Pištora; zastupitel Rakovníka Ivo Trešl za STAN nebo bývalý poslanec a předseda hnutí Severočeši Bronislav Schwarz. Obhajovat bude i současná za ANO zvolená senátorka Zdeňka Hamousová – tentokrát za Unii pro sport a zdraví. Jak své protikandidáty hodnotíte a jakou vůči svým soupeřům zaujmete strategii?
Některé kandidáty na senátora znám, taktiku a strategii budu volit podle jejich vystupování.
Voleb do Senátu se účastní obvykle dost málo voličů. Proč to podle vás tak je, a jak a čím budete na voliče apelovat, aby jich přišlo víc?
Je pravdou, že Senát trpí u občanů nechutenstvím, proto nízká účast ve volbách do této ústavní instituce. Co udělat, aby přišlo více voličů? Třeba ústavní změna – jen spojení voleb s hlasováním o zrušení Senátu např. formou referenda – by zvedla volební účast. Mezi mé programové priority patří snížení počtu senátorů například na 43 – každý kraj by tak měl nejméně tři senátory.
Jaký výsledek budete považovat za svůj volební úspěch?
Ve volbách do Senátu je to jasné, být zvolen.