ROZHOVOR „Pan Babiš tímto svým postojem možná mnohé překvapil, ale mě rozhodně ne. Vím, jak se chová na půdě EU a co vše je schopen odkývat Merkelové a Macronovi,“ říká v reakci na premiérova slova k událostem v Bělorusku poslankyně za KSČM Kateřina Konečná a dodává. „Je vidět, že v zahraniční politice drží hubu a krok.“ Řekla, co si myslí o „rouškovném“ pro seniory i o zmatcích kolem opatření proti koronaviru. Na závěr pak došlo i na moderátora Jakuba Železného.
Vladimír Putin podle některých médií v rozhovoru pro státní televizi tento týden uvedl, že byla vytvořena rezerva policistů, která je připravená v případě potřeby zasáhnout v Bělorusku, kterým zmítají nepokoje. Ruský prezident připomněl dohodu mezi Ruskem a Běloruskem, na základě které se oba státy zavázaly vzájemně si pomoci v případě, pokud by byla ohrožena jeho svrchovanost, vnější hranice nebo stabilita. Uvedl sice, že jednotky hranice překročí pouze, pokud se situace vymkne z rukou, ale i tak, co na to říkáte?
Pokud se bude jednat o dohodu dvou suverénních států, pak je to jejich záležitost. Já bych byla hlavně ráda, aby občané Běloruska mohli pokojně žít.
Mají pravdu ti, kteří v tomto případě mluví o tom, že je Rusko v podstatě připravené na invazi, pokud by to vypadalo, že by se „Lukašenkův režim“ neudržel?
Já o tom nechci teď spekulovat, nicméně invaze je v tomto případě podle mě trochu silné slovo.
Andrej Babiš se k Bělorusku už předtím postavil možná nejtvrději ze všech lídrů EU. Zdůraznil, že EU se musí postavit za Bělorusy toužící po svobodě a ruský prezident musí dostat na srozuměnou, že nesmí zopakovat sovětskou invazi do Československa z roku 1968, nebo okupaci ukrajinského Krymu ruskou armádou z roku 2014. Souhlasíte s ním? Můžeme se dočkat stejného scénáře jako v roce 2014 na Ukrajině? A je na místě v této souvislosti připomínání roku 1968?
Pan Babiš tímto svým postojem možná mnohé překvapil, ale mě rozhodně ne. Vím, jak se chová na půdě EU a co vše je schopen odkývat Merkelové a Macronovi. Mnohokrát jsem na to upozorňovala a jeho slova k událostem v Bělorusku dokládají pouze to, že jsem měla v jeho zahraničně-politickém chování pravdu. Myslela jsem si, že sám moc dobře ví, jak snadno je možné za pomoci několika komentátorů, médií a organizací vyprovokovat odpor vůči komukoli, kdo se znelíbí zájmům nejmocnějších. Ale je vidět, že v zahraniční politice drží hubu a krok. Nejenom v tomto, ale například i v nesmyslných armádních zakázkách z USA, které budou stát naše občany desítky miliard korun.
Může podle Vás s Lukašenkem pohnout zahraniční diplomatický tlak? Jakou roli zde kromě Ruska hrají USA nebo EU?
Velmoci logicky vždy prosazují své zájmy – a ty, které tvrdí, že se ve věci angažují „z lásky k liberalismu a demokracii“, tak to dělají ze všeho nejvíce. Já bych si přála, abychom na evropském kontinentu neměli další Majdan a další rozbitou zemi, kde se střetly zájmy mocných a doplácejí na to obyčejní lidé. Běžte se zeptat na Ukrajinu, zda by znovu lidé chtěli Majdan.
Když se vrátíme k tomu, co situaci v Bělorusku způsobilo, co Vy si myslíte o tvrzení, že výsledky voleb, ve kterých měl Lukašenko získat 80 procent hlasů, byly zfalšované?
Já u těch voleb nebyla, nicméně je třeba vnímat, že zřízení i mentalita občanů Běloruska je jiná než naše. A jestliže neúspěšná kandidátka jako první utíká za EU, aby snad provedla převrat, nasadila sankce, které primárně vždy dopadnou na občany, tak to u mě není prototyp člověka, který by měl mít nějakou zásadní podporu.
Více v rozhovoru Parlamentních listů - https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Zelezny-z-CT-rozpail-Kon...