Celá řada občanů se na mě obrátila s dotazem na mé hlasování v Evropském parlamentu o usnesení 2020/2685 – související s úmrtím G. Floyda, který zemřel v USA po zásahu policisty. Internetový prostor a sociální sítě některých zaplnily „nástěnky zrádců“, kteří prý hlasovali pro rasismus naruby. Ráda bych se vůči tomu důrazně ohradila, neboť jedním z důvodů, proč jsem se rozhodla danou rezoluci podpořit, byl její článek 7, v němž jsou odsouzeny násilnosti, které můžeme vidět v souvislosti s těmito protesty v televizi. Konkrétně tento bod zní následovně: „Evropský parlament odsuzuje případy rabování, žhářství, vandalismu a ničení veřejného a soukromého majetku, kterých se dopouštějí někteří agresivní demonstranti; odsuzuje extremistické a protidemokratické skupiny…“ Mimochodem násilí a ničení majetku pak odsuzuje i několik dalších článků zmiňované rezoluce. Ale chápu, že pro některé je jednodušší vytrhnout věci z kontextu a šířit paniku.
A ještě dvě poznámky. Že v USA existuje rasový problém, je prostě fakt. Praxi, která byla ve společnosti zakořeněna po staletí, pár desítek let deklaratorní rovnoprávnosti zcela nevymýtí. Jenom blbec, který nemá o historii amerického otrokářství a následné segregace ani páru, může tvrdit, že se teď v USA děje rasismus naruby.
Ta druhá poznámka: tím, že jsem rezoluci podpořila, jsem rozhodně neřekla, že na jiných životech nezáleží. Naopak. Vždy budu stát proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy, nebo politického vyznání. Ostatně i v samotném textu, z něhož si někteří vybrali jen to, co se jim hodilo, stojí, že „odsuzuje veškeré (podotýkám veškeré – tedy žádný rasismus naruby, pozn. KK) formy rasismu, nenávistných projevů a násilí a stejně tak veškeré fyzické i verbální útoky namířené na osoby určitého rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry a státní příslušnosti“. Sama totiž na vlastní kůži jako členka KSČM vím, jaký může být rozdíl mezi deklaratorním právem na svobodu politického názoru a realitou. Členové KSČM by o tom mohli povídat – od problémů v zaměstnání až po verbální i fyzické útoky, takže věřte, že jestli něco nesnáším, tak je to právě rozdílný přístup k lidem. V mém případě na základě politického přesvědčení, jinde třeba na základě barvy pleti. Každý má mít stejná práva i povinnosti. A nesmí být ani znevýhodňován, ale ani zvýhodňován!
Politická konkurence již dlouhou dobu proti mně bojuje s použitím polopravd i lží. Když neumí sami ČR pomoci, tak aspoň napadají ty, kteří se o to snaží. Je to smutné, ale mě to nezastaví!