Rozhovor Haló novin s Dagmar Švendovou, zastupitelkou KSČM v Břeclavi a koordinátorkou pro střední a východní Evropu levicové nadace transform! europe
Protože znáte činnost mnohých evropských institucí »zevnitř«, jak podle vás pracovaly v době koronavirové krize?
Doba, kdy jsem dokázala více nahlédnout pod pokličku institucí EU »zevnitř«, je pryč, i když se o problematiku i nadále celkem intenzivně zajímám. Bohužel, jak tomu bylo několikrát v minulosti (např. kritika EU vůči ČR za postup kauzy závadného polského masa), tak i v případě krize spojené s pandemií COVID-19 se ukázalo, že se v tom čelní představitelé EU, obrazně řečeno, plácají. Protichůdné postoje – na jedné straně kritika států, které se rozhodly uzavřít své hranice, a vzápětí téměř akceptace, že to byl vlastně dobrý krok k zamezení šíření viru, je jenom jeden z příkladů.
Jestli zkušenost s COVID-19 něco ukázala, tak je to právě jakákoli absence mechanismu krizového řízení v rámci EU a bohužel i na úrovní mnohých členských států, ČR nevyjímaje.
Je sice pravda, že zdravotnictví nepatří do výlučných kompetencí EU a spadá do pravomoce členských států, přesto se domnívám, že právě EU by měla v podobných situacích sehrát roli koordinátora, finančně podpořit nákup, vývoj a výrobu ochranných prostředků i následnou distribuci a dohodnout v koordinaci s členskými státy jednotná restriktivní opatření a následné etapy rozvolňování. Podíváme-li se na to kriticky, každý stát »kopal za svůj tým« a po nějaké solidaritě v rámci EU nebylo ani památky.
O to více by nás měla zajímat stávající debata a následné kroky orgánů EU ať už se jedná o podobě dlouhodobého rozpočtu EU a představení plánu na záchranu ekonomiky po koronaviru nebo o znovuotevření vnitřních hranic schengenského prostoru či o podporu nejvíce postižených sektorů, jako je zemědělství nebo turistický ruch. Bez povšimnutí by neměla zůstat ochrana domácích firem nebo ochrana práv přeshraničních a sezónních pracovníků. Za důležitý považuji i tlak na zahájení dlouho slibované strategické Konference o budoucnosti Evropy, jejíž náplň bude bezpochyby silně ovlivněna dopady pandemie.
Nejsem ekonomka, ale je mi jasné, že ekonomická řešení se nesmí zastavit u debaty o případném zavedení eurobondů (společného dluhopisu eurozóny), musí se jednat o kombinaci více modelů a mechanismů, které budou vyhovovat potřebám všech členských států. Ilona Švihlíková, česká levicová ekonomka, uvádí v nově publikované studii transform! europe o ekonomických dopadech COVID-19 v ČR toto: »Epidemie odhalila dlouhodobé problémy České republiky, pokud jde o závislost na dovozu potravin a levné pracovní síly, a zejména silné zapojení zahraničních aktérů. Nízké dávky v nezaměstnanosti a rostoucí strach z nezaměstnanosti ohrožují nejen kupní sílu, ale z dlouhodobého hlediska ohrožují mzdové příjmy, kterých bylo dosaženo v předchozích letech. To by dále prodloužilo fungování české ekonomiky jako levné pracovní síly, která se nachází blízko německých průmyslových kapacit. Bez důsledné strategie podpory domácího průmyslu zůstane Česká republika kolonií.«
Protože všechno bylo v době karantény prakticky zcela umrtvené, platí to i o činnosti levice v Evropě? Byla jste během uplynulých tří měsíců aspoň v elektronickém kontaktu s představiteli levicových organizací, když nebylo možné létat letadly, jezdit vlaky – což je za běžných okolností váš »denní chléb«?
Posuzuji-li to z pohledu organizací a politických stran a hnutí, s nimiž je transform! v kontaktu, tak k velkému umrtvení nedošlo, spíše naopak.
Za transfom! mohu konstatovat, že po počátečním šoku, nutnosti řešit práci z domu, po zrušení plánovaných akcí a nutnosti rychlé výměny informací, koordinace jednotlivých kroků a vyřešení technických záležitostí, jako je přístup a rychlost internetu, umožnění dálkových přístupů, nalezení vhodných nástrojů pro řízení projektů, zřízení platformy pro komunikaci a videokonference a následného proškolení všech pracovníků, došlo celkem logicky k nárůstu našich aktivit. S tím se jistě potýkala spousta organizací a firem. Jen frekvence koordinačních porad vzrostla dvojnásobně a kvůli zhoršené dostupnosti partnerů se pracovní den natáhl mnohdy až do pozdních večerních hodin. S většinou kolegů napříč Evropou jsem se paradoxně díky online poradám viděla více než standardně.
V reakci na COVID-19 vznikly při transform! tři nové expertní skupiny: ekonomická, zdravotní a lidskoprávní. Ty jsou složeny z mezinárodních expertů na danou problematiku s cílem připravit výstupy a doporučení, které chceme dále předložit k diskusi primárně Evropské levici, GUE/NGL a dalším levicovým aktérům.
Kromě jiného jsme vydali naši každoroční vlajkovou publikaci, tentokrát s názvem Europe in a Brave New World (Evropa v statečném novém světě). Publikace přináší pohled na historii, politiku a ekonomiku a zabývá se novými výzvami, jako jsou digitální kapitalismus, otázky levicového feminismu, umění jako zbraň odporu.
Publikace přináší i zprávy z vybraných zemí a přibližuje významná výročí. Jsem ráda, že se nám i letos podařilo zajistit zastoupení autorů ze středovýchodní Evropy: Piort Ikonowicz »Výzvy polské levice«, Agnieszka Mrozik se zúčastnila kulatého stolu na téma »Feminismus, národní hnutí a evropské otázky«, Veronika Sušová-Salminen »Revoluce, nebo restaurace? Rok 1989 a vzestup neoliberalismu ve střední a východní Evropě« (text vyšel česky na www.casopisargument.cz) a můj text »Vesmírné programy Evropské unie: Výzva pro levici«.
Novou zkušeností pro nás byla realizace videokonferencí (tzv. webinářů). Když si vezmete, že v období od března do půlky června transform! ve spolupráci i s dalšími organizacemi, jako je například Nadace Rosy Luxemburgové, realizoval téměř 30 převážně online webinářů (záznamy k dispozici na www.transform-network.net) a transform! YouTube kanál), tak se dá říct, že jsme opravdu nezaháleli.
Co má nyní – poté, co některé evropské země již přečkaly hlavní nápor pandemie – řešit levice v Evropě? Pomoc podnikatelům, firmám, nebo lidem konkrétně? Kam byste napřela úsilí stran autentické levice?
Pokud vzešlo vůbec něco dobrého z této pandemie, je to důkaz toho, co levicové strany napříč Evropou dlouhodobě prohlašují o neudržitelnosti stávajícího systému. Systém, který upřednostňuje kapitál před dalšími hodnotami, je špatný. Je špatný slabým, či spíše neexistujícím sociálním pilířem, obrovskými rozdíly ve zdravotnictví a životní úrovni občanů EU, ničením přírodních zdrojů a odlivem zisků do daňových rájů a tak můžeme pokračovat.
A co má řešit levice po pandemii? Určitě kam a na co budou směřovány veřejné prostředky – buď na záchranu bank a privilegovaných manažerů, nebo na ochranu a podporu vzniku nových pracovních míst, rozvoje ekonomiky, potravinovou soběstačnost, zkvalitnění zdravotních systémů?! Levice musí být schopna předložit alternativní řešení negativních dopadů pandemie a přicházet s levicovou vizí strategických politik EU.
Luka Mesec, koordinátor slovinské levicové strany LEVICA, tvrdí, že je potřeba koordinovat společnou strategii stran Evropské levice a dalších levicových stran a hnutí s odborovými organizacemi na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Nezbývá mi, než souhlasit.
Která země EU se s koronavirem vypořádala podle vás nejlépe, která nejnešťastněji?
Nechci hodnotit. Uvědomuji si, že každá země je tak trochu jiná: v úrovni životních podmínek, zdravotního systému, ekonomické situace, turistického ruchu, v úrovni politické reprezentace a panunují zde rozdílné zvyky a kultura. To vše mělo na přijímaná opatření a šíření COVID-19 svůj vliv.
Česká republika reagovala na první vlnu COVID-19 dobře a přijala tvrdá opatření velmi rychle, čímž se podařilo udržet počet nakažených pod predikovanou hodnotou. Díky všeobecnému kutilství, šikovným českým ručičkám a švadlenkám se podařilo víceméně vykrýt nedostatek ochranných pomůcek v ČR, které přes veškeré sliby do dnešního dne nejsou v takovém počtu a potřebném stupni ochrany, aby se pokryly potřeby zdravotnictví, nehledě na obecné obyvatelsto. A to i přes slibný vývoj a nové projekty – nanotextilií, 3D tisku atp., které se v ČR v rámci COVID-19 rozjely.
Pamětníci nostalgicky vzpomínají na bývalé sklady civilní obrany – mimochodem v Břeclavi nám právě objev zapomenuté zásoby stále použitelných ochranných masek odpovídajících FFP3 ze skladu bývalé civilní obrany dost pomohl a ušetřil městu nemalé finanční prostředky, které tak mohly být vynaloženy jinde. O masky se město Břeclav podělilo i s městy a obcemi v okolí a 50 jich putovalo i do partnerského města Lysá nad Labem. To vše díky nápadu velitele městské policie, kterého napadlo zkontrolovat, zda něco nezůstalo v bunkru pod bývalým městským úřadem.
Trochu úsměvné je, že se ČR právě díky šití roušek po dlouhé době různých politických jobovek a kuriozit prezentovala na sociálních sítích i v mezinárodním tisku v pozitivním světle, kde si z nás brali příklad ve smyslu – nepomůže stát, pomozte si sami.
Čím se zabývá v těchto týdnech transform! europe? Je něco, co vaše organizace připravuje pro příští měsíce?
I nadále poběží série webinářů, jejichž prostřednictvím jsme představili kaleidoskop levice od představitelů levicových stran Evropské levice, levicové akademiky a intelektuály až po aktivisty a odborníky na různá témata. V současnosti »běží« následující série webinářů transform!:
Setkání s levicí (rozhovory s představiteli levicových politických stran), přičemž počítáme i s realizací rozhovoru s Vojtěchem Filipem, předsedou KSČM; Levice reflektuje na globální pandemii (rozhovory s levicovými akademiky a intelektuály); Zdravotní systém jako společný statek a boj proti velkým farmaceutickým korporacím; Uprchlíci a krize COVID-19; Organizace systémové změny v době pandemie.
Brzy přineseme i nová témata: bezpečnost, militarizace, boj s extrémní pravicí a s fake news (falešnými zprávami) aj. Ve spolupráci s partnery realizujeme i další webináře například Globální dialog pro systémovou změnu, Novou zelenou dohodu potřebuje svět teď nebo Pražské/Evropské jaro 2020.
Program je průběžně uveřejňován na našich internetových stránkách (www.transform-network.net). Všechny webináře jsou realizovány v angličtině nebo s anglickým překladem. V budoucnu plánujeme některé nabídnout i s titulky v jiných jazycích. Webináře nastartovaly v transform! nejen nový trend, ale prokázaly, že jsou silným komunikačním nástrojem, který budeme využívat i v budoucnu.
Jednou z akcí pořádaných vaší organizací byly Letní univerzity levice. Soudím, že i tato akce letos nebude.
Ano, máte pravdu, letos letní univerzita Evropské levice a transform! europe neproběhne. Pokud se podmínky pro cestování a celková situace kolem COVID-19 nezhorší, uskuteční se v prvním zářijovém víkendu opět levicový festival Volkstimmefest ve Vídni, na němž mívá již tradičně svůj stánek KSČM či SDS (součást strany Levice – pozn. aut.). V listopadu se uskuteční Evropské fórum pořádané Evropskou levicí v Aténách, v prosinci se zatím počítá s uspořádáním mezinárodní konference Evropské jaro/Pražské jaro 2020 v Praze jako předzvěst k Světovému sociálnímu fóru. Konferenci spolupořádá transform! europe s dalšími partnery z ČR (Spojenectví Práce a Solidarity, pobočka Young European Environmentalists).
Mimo tyto akce nebude zahálet ani naše publikační činnost a souběžně nám do konce roku poběží další výzkumné a jiné projekty realizované našimi členskými organizacemi napříč Evropou (34 organizací z 22 zemí). Souběžně již začínáme připravovat plán práce na příští rok. Naše úsilí nikdy nekončí – jedeme dál!