Minulý týden v pátek Poslanecká sněmovna ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze projednala a schválila vládní daňový protikrizový balíček. Nyní ho dostane k projednání Senát.
Jde o soubor novel celkem šesti daňových zákonů, a to o dani z nemovitých věcí, o daních z příjmů, o dani silniční, o spotřebních daních, o dani z přidané hodnoty, o mezinárodní spolupráci při správě daní. Pro změny všech těchto zákonů je příznačný společný cíl. Tím je především pomoc českému podnikatelskému sektoru ze strany státního rozpočtu. Jedná se o cílenou pomoc těm dílčím ekonomickým segmentům, které signalizují problémy, ale také o pomoc plošnější povahy, a to tam, kde je to pro státní finance ve střednědobém výhledu více méně bezbolestné.
Tento daňový balíček vznikl rychle. Vláda tento svůj návrh projednala a schválila minulý týden v pondělí, a v pátek již jej projednala a schválila Poslanecká sněmovna. Osobně za nejvýznamnější změnu považuji novelu zákona o daních z příjmů, která poplatníkům umožní vzniklou daňovou ztrátu, jako položku odečitatelnou od základu daně, uplatnit i zpětně. To doposud není v Česku možné.
Věcně se jedná o to, že nově si bude moci daňový poplatník uplatnit vzniklou daňovou ztrátu i za dvě zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ztráta vznikla. Jenom pro upřesnění - dnes si mohou podnikatelé a firmy uplatnit daňovou ztrátu až v následujících zdaňovacích obdobích a za předpokladu, že opět generují zisk.
Jinými slovy, pokud tedy poplatník v důsledku nouzového stavu vykáže za zdaňovací období roku 2020 daňovou ztrátu, bude si moci o tuto ztrátu zpětně snížit svůj základ daně za zdaňovací období let 2019 a 2018. Zde je ovšem nutno uvést, že daný subjekt musel mít v roce 2019 nebo 2018 zisk a daně platí v ČR. To je ovšem z logiky celé věci jistě samozřejmé.
Důležité potom je to, že v podstatě bude možné uplatnit tuto ztrátu za zdaňovací období do 30. června 2020. Tedy už teď v přiznání, které budou podnikatelé a firmy podávat 1. července 2020 formou zálohy, budou moci uplatnit tuto daňovou ztrátu a požádat o vrácení daně, kterou už zaplatili. A to byl, mimochodem, také jeden ze zásadních důvodů onoho zmíněného spěchu při přípravě novely tohoto zákona.
Podle mého názoru se jedná o významnou a pružnou změnu, přičemž - a to je rovněž důležité - ze střednědobého hlediska je vcelku asi jedno, zda tyto daňové ztráty budou uplatněny v roce letošním či v roce příštím. Vždyť o tyto výpadky bude vyšší daňové inkaso let 2022 až 2025, ve kterých by si jinak daňové subjekty plně uplatňovaly daňovou ztrátu vzniklou v letech 2020 a 2021. Dle propočtů ministerstva financí půjde zhruba o 20 - 30 miliard korun, které zůstanou v podnikatelském sektoru, kde jsou tolik potřebné k přežití současného hlubokého ekonomického poklesu. Podnikatelé tak dostanou potřebnou pomoc podporující jejich likviditu tehdy, kdy ji skutečně potřebují, tedy nyní, a ne až někdy v budoucnu. Mělo by to vést i k tomu, že bude podpořena poměrně značně veliká skupina malých a středních živnostníků, malých a středních firem, tedy zanikne méně živností a firem, mělo by to působit i proti jejich druhotné platební neschopnosti, mělo by to mít konec konců i pozitivní účinek na zaměstnanost. A to je to klíčové.
Tento u nás nově zaváděný institut se již běžně v jiných zemích Evropské unie používá, i když v každé zemi s trochu jinými parametry. Rovněž tak i zastřešující profesní organizace, jako například Komora daňových poradců, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podnikatelů, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Hospodářská komora, vyjádřily tomuto kroku podporu.
A v tomto původním vládním znění byl také tento daňový protikrizový balíček sněmovním rozpočtovým výborem projednán. Byla zde sice vedena debata i na téma možnosti zpětného odečtu vzniklé daňové ztráty, a tento princip byl oceněn jako v zásadě dobrý, nicméně některé kritické výhrady k němu neměly podobu pozměňovacího návrhu. A to je dost zásadní problém - jak rozhodovat o něčem, co má pouze a jenom podobu myšlenky či nápadu, ale bez dotažení do konečné legislativní podoby. Ovšem hned po projednání v rozpočtovém výboru se pozměňovací návrhy objevily a byly také uplatněny na plenární schůzi Sněmovny. V zásadě se jednalo o návrhy na zastropování výše ztráty, kterou lze uplatnit. Ač například Komora daňových poradců, Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podnikatelů, Svaz obchodu a cestovního ruchu či Hospodářská komora a také i ministerstvo financí, se již dříve vyslovily ve smyslu neúčelnosti tohoto zastropování, začaly poslanecké hrátky o daňovou ztrátu.
Reálně tak hrozilo i to, že by tento daňový protikrizový balíček s jeho nespornými protikrizovými efekty mohl snad být i Sněmovnou odmítnut jako celek. To by jistě nebylo dobré v situaci, kdy se současná ekonomická krize zapříčiněná koronavirovou pandemií teprve prohlubuje a začíná nabírat skutečně děsivé hloubky. Z tohoto důvodu poslanci Volný, Onderka a také i já, jako předsedkyně rozpočtového výboru, navrhli zastropování ztráty, kterou lze zpětně uplatnit, a to ve výši 30 milionů korun. Tento náš návrh, který byl vlastně jakýmsi kompromisem pro uplatňované názory, nakonec získal politickou podporu napříč celým politickým spektrem, když pro něj hlasovaly všechny politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně. Takže, byl to odpovědný krok vůči této zemi a jejím občanům? Každý ať si udělá názor sám.