Současná situace kolem koronavirové pandemie odhaluje i dlouhodobě neřešené problémy. Jedním z nich je i palčivá situace rodičů samoživitelů. V České republice je podle Českého statistického úřadu necelých 170 tisíc neúplných rodin, v kterých žije více než 400 tisíc dětí. Podle policejních statistik je neplacení výživného dokonce druhým nejčastějším trestným činem – výživné neplatí čtyřicet procent rodičů, další jen malou částku. Výše celorepublikového dluhu na výživném činí podle Asociace neúplných rodin téměř šestnáct miliard korun, v průměru osmdesát tisíc korun na dítě. Průměrná délka vymáhání exekutorem je přitom dva roky!
Většinu nekompletních rodin tvoří matka s dětmi. Takové rodiny s dvěma a více dětmi jsou chudobou ohroženy čtyřikrát častěji než ostatní populace. Rodič, který sám pečuje o dítě, má navíc na ně méně času, protože je pracovně vytížen. Sociální situace se odráží i ve školách a výjimkou není ani šikana. Česká vláda přitom neúplným rodinám žádným specifickým způsobem nepomáhá. Jedna třetina samoživitelek musí vyžít s měsíčním příjmem pod deset tisíc korun. Zároveň třetina nedostává výživné vůbec a třináct procent jej dostává nepravidelně. Samoživitelka má často problém se skloubením péče o domácnost a o jedno či více dětí se zaměstnáním, takže do už tak napjatého rozpočtu nepřitékají dostatečně vysoké příjmy.
Ženám, které samy vedou domácnost, po zaplacení všech poplatků zbývá měsíčně na útratu pět set až tisíc korun. I těm s relativně vyššími příjmy ale nezbývají finance na zaplacení obědů ve školách a školkách nebo na letní tábory.
V Poslanecké sněmovně nyní již od března 2018 leží dva návrhy zákonů na zálohové (návrh KSČM) a náhradní (z pera ČSSD) výživné. Ochota k projednání je u některých zákonodárců zatím velmi nízká. O tom svědčí fakt, že jednání o návrhu KSČM v druhém čtení bylo přerušeno již v lednu 2019 a od té doby je zákon „u ledu“. Přitom jde především o to, aby stát pomohl hned a následně dlužné výživné na daném neplatiči vymáhal sám. Má k tomu rozhodně více možností a prostředků. Kromě urychleného přijetí zákona o náhradním výživném by rodičům samoživitelům pomohla i větší finanční dostupnost předškolních zařízení, školních klubů, mimoškolní umělecké a sportovní činnosti, popřípadě letních aktivit.
Připomínám, že nejen KSČM předkládá zákon o náhradním výživném opakovaně od roku 2001. Tehdy takový návrh společně předložily poslankyně Jana Volfová (tehdy ČSSD) s Květoslavou Čelišovou (KSČM). V roce 2006 — byl projednáván návrh poslankyně Anny Čurdové (tehdy ČSSD). Ten však vetoval prezident Václav Klaus. Další pokusy následovaly v roce 2007, 2010 a 2017. Skončily v různých fázích legislativního procesu na neochotě rodičům samoživitelům doopravdy účinně pomoci. Nyní je pět minut po dvanácté. Ekonomická situace tisíců rodičů a jejich dětí v důsledku pandemie je více než hrozivá.