Naše společnost byla nenadále překvapena nepřítelem, o kterém jsme neměli doposud nikdo ani tušení. Náš sebevědomý a nabubřelý způsob života dostal pořádnou »ťafku«. Budeme muset změnit způsob života, budeme muset přemýšlet o věcech nutných, zbytečných či zcela nepotřebných.
Ukazuje se, že lze žít bez nákupů v obchodních centrech, bez cestování po celém světě, že můžeme lépe poznávat jeden druhého, ukázat, že máme dobré srdce, jsme schopni se semknout a navzájem se podporovat, pomáhat si.
Určitě budeme etapy života dělit na čas před nákazou a po nákaze. Již dnes bychom měli přemýšlet, co bude, až akutní nebezpečí pomine. Ukazuje se, že bezbřehá liberalizace tak důležitého odvětví, jako je zdravotnictví, je špatná. Příkladem toho je stav v Itálii, Španělsku nebo v USA. Nejednotnost systému, jeho nepropojenost a centrální nekoordinovanost vede ke kolapsu a selhávání. Totéž platí o soběstačnosti výroby strategických potřeb. Měli bychom podporovat soběstačnost v základních potravinách, lécích a zdravotních potřebách. Závislost na dovozu nás činí v krizových situacích velmi zranitelnými. Ani myšlenka státních rezerv není tak špatná, jak se dříve myslelo. Zvykli jsme si mít v továrnách i doma jen nejnutnější zásoby ze dne na den, neboť nebyl problém od časných hodin do noci si dojít potřebné věci koupit. Výrobu zase zásobovaly nepřetržité proudy kamionů na silnicích, které dovážely materiál na výrobu s přesností na hodiny. V zásobách jsou sice umrtvené peníze, které se tak rychle netočí, ale v nouzi velmi pomůžou.
Ti, kteří před lety nejvíce křičeli, že se musí každý starat sám o sebe, že stát nemá do ničeho mluvit, mají se co nejvíce snížit daně, nyní nejvíce křičí »státe, pomoz« nám ubohým, kteří jsme se mnohdy snažili všemožnými způsoby optimalizovat své odvody do státní pokladny. Určitě nás čeká zánik mnoha provozů, restaurací, hotelů, cestovních kanceláří apod. Lidé nebudou utrácet peníze za zbytečnosti.
V tomto směru by měl náš stát podporovat znovunastartování důležitých výrob a služeb pro obyvatelstvo.
Nemůžeme však spoléhat, že nám někdo pomůže, musíme si pomoci sami, vlastní iniciativou a aktivním přístupem k řešení nastalých problémů. Měli bychom zabránit tomu, aby na vzniklé krizi zase vydělali jen ti bohatí, různí spekulanti a podvodníci a vše zaplatila pracující většina obyčejných lidí.