Ze všech stran slyšíme, že jsem ve válce. Znovu po 75 letech. Je to válka zvláštní. Je to válka světová, nepřítel útočí napříč kontinenty, jsou tisíce mrtvých a vyčerpaných. Lidé mezi sebou uzavírají příměří, utíkají do svých domovů, bojí se nového nepřítele, který je neviditelný, ale o to úpornější a nebezpečnější.
Chtěl bych věřit, že přirovnání k době před 75 lety se časově hodí, že to nakonec v květnu dobře dopadne, že bude tomu nejhoršímu konec. V březnových dnech před 75 lety byla druhá světová válka v poslední fázi. Po celém světě ještě zbytečně umírali lidé. Stejné to bylo i u nás na Vysočině. Koncem března roku 1945 došlo k tragédii na Havlíčkobrodsku v obci Leškovice. V noci z 26. na 27. března tady v nerovném boji s německou armádou položila své životy část členů partyzánské brigády Mistr Jan Hus. V místech, kde se událost odehrála, stojí památník, nedaleko u lesa, kde k vlastnímu střetu došlo, je křížek. Okresní výbor KSČM s dalšími organizacemi tady každoročně pořádá pietní akt. Zváni jsou obyvatelé okolních obcí, pamětníci, politici, členové armády i další hosté. Letos se kvůli neviditelnému nepříteli sejít nemůžeme. Neznamená to, že jsme zapomněli. Věnujme tedy koncem března alespoň tichou vzpomínku mladým lidem, kteří se konce války, který byl již tak blízko, nedočkali.