Zcela jistě nebudu jediným politikem v této zemi, který složitou situaci, vyvstalou v souvislosti s šířením koronaviru, denně bedlivě sleduje a osobně vyhodnocuje. V této souvislosti se skutečně nestačím divit některým, a to i představitelům významných politických proudů, kteří bez ohledu na vážnost situace, se snaží i v těchto krušných časech „rvát politické body za každou cenu“. „Vyvařit“, a to dokonce i z virové pandemie, vše, co se dá!
Upřednostňování soukromé války proti „nenáviděnému“, ale volebně úspěšnějšímu Babišovi, byť je to cíl jistě nejsnazší a nejviditelnější, či další, v daném okamžiku zcela nevhodné, politické exhibice v médiích, dle mého názoru, do civilizované společnosti 21. století nepatří. Nikde na planetě!
A už vůbec ne v době, kdy jsou naše země, a její občané, zkoušeni takovýmto, až nezvykle drastickým způsobem! Na argumentační politické šarvátky, které do systému parlamentní demokracie patří, bude nepochybně dostatek času, až se s „neviditelným nepřítelem“ naší imunity vypořádáme. A věřím, že snad i „jednou provždy“!.
Bohužel, zatímco slušný politik tento neagresivní a ryze pragmatický přístup sdílí, jiný si prostě nedá, „za žádnou cenu“, říci. Občané tak mohou, namísto explicitní podpory, často registrovat obstrukční, ale po „politické krvi ideových nepřátel“ toužícími médii vyhledávané, politické šarvátky.
Takovéto zbytečné, názorové konfrontace, bohužel, neprobíhají ale pouze po linii koalice – opozice, ale občas, a to je snad ještě podivnější a ještě méně vhodnější, i uvnitř vládní koalice.
Halasně se pitvá, co se udělalo, co nikoliv, co bylo možno udělat lépe, kdo může za to, že se to neudělalo lépe a koho je také třeba urychleně odvolat. Spory, které nás takto společně oslabují, naopak ještě nabírají na intenzitě! Přitom se nacházíme v situaci, kterou jsme ještě v moderních dějinách země neregistrovali, a to by si měli uvědomit všichni ti dnešní „generálové po bitvě“. Tedy po těch prý nesprávných a nedostatečných opatřeních vlády.
Projevem ignorace a zejména nepochopení celé situace je i to, že si politik navleče před kamerou, nebo na sociálních sítích, ochrannou roušku v barvách své politické partaje! Nechápe, že se teď již nebojuje za partikulární zájmy, ale že „válka s virem“, která přináší mnohá a nepříjemná občanská omezení, se vede o hodnoty nejvyšší a těmi jsou životy a zdraví občanů našeho národa.
Veřejnoprávní Česká televize si v některých, preferovaných publicistických pořadech, vystavěla v tomto ohledu dokonce ještě jakýsi pomyslný politický pranýř. Prý nesystémový Babiš, selhávající Vojtěch, pokrytecká Čína atd. atd.!
Osobně, kdybych byl nyní členem vlády, a denně se angažoval mnoho hodin, často bez potřebného spánku, velice bych váhal s účastí v pořadu, který místo toho, aby veřejnost sjednocoval a morálně posiloval, vyvolává spíše vzájemný nesoulad, generuje spekulace a osobní půtky mezi občany. Ani se tak nedivím, že prezident Zeman raději vystupuje k národu na televizi soukromé.
A když jsem se doslechl, a to opět z veřejnoprávní obrazovky, o kampani herce Mádla s názvem „Zachraň bábu, zachraň dědka“, hlava se mi zatočila již docela. Být seniorem, tak bych si od takového člověka nikdy „nevzal ani kůrku chleba“!
Trefně aktivitu pražského „umělce“ okomentoval Ondřej Suchý, bratr legendárního Jiřího Suchého. Řekl, že „něco tak urážlivého nedokáže strávit“. A současně se ptá „jestli volaly někdy děti na babičku „bábo“, nebo na dědečka „dědku“? Takto, že se prý dnes oslovují prarodiče? A lakonicky uzavírá: „někde asi ano“!
Nenechme se však rozhodit! I klid a nadhled nás posiluje a věřím, že i tuto pohnutou dobu společně úspěšně přečkáme.