Prostředky na důchody i rozvoj země máme, jen je potřeba mít odvahu je hledat!

4. 3. 2020

V minulých dnech jsme byli konfrontováni se zprávou, že americký velvyslanec v ČR obeslal členy rozpočtového výboru české poslanecké sněmovny, aby je varoval před tím, že „Spojené státy si ponechávají právo přijmout příslušná opatření na obranu firem, což by mohlo zahrnovat odvetná opatření“. Nevím, co si pod tím pan Stephen King představuje, ale už si mohl všimnout, že Česká republika je suverénní země. Metody sankcí a vyhrožování, které tento světový policajt aplikuje na neposlušné státy, já naprosto odmítám a měli by tak učinit všichni politici, aby ukázali, že nejsme vazalským státem. Je škoda, že média nevěnovala tomuto dopisu stejnou pozornost a komentátoři jej neodmítli se stejnou razancí, jako to udělali s čínským dopisem.

Pro připomenutí uvádím, že dopis byl sepsán proto, že vláda v listopadu loňského roku navrhla digitální daň ve výši 7 % pro podniky, které mají obrat více než 19 miliard (!) korun. Týkala by se tedy zejména Facebooku, Google, Amazonu, ale i společnosti Apple nebo platforem jako jsou Airbnb nebo Uber, tedy gigantům, jež rozhodně tato daň „na lopatky“ nepoloží. Naopak ale 5 miliard, které by mělo opatření přinést do státní pokladny, je velice zásadní. Jen pro ilustraci by to znamenalo o více než 2 tisíce korun více pro každého důchodce ročně nebo o 25 kilometrů dálnic každý rok navíc (třeba vloni bylo otevřeno celkem 33 kilometrů) či snížení schodku rozpočtu o více než 10 %.

Jestliže Spojené státy ústy svého vyslance hovoří o digitální dani jako diskriminační, pak je třeba hovořit o tom, že zaměstnanci některých firem v ČR (kupř. jmenovaného Amazonu) dostávají za svou práci často zlomek mzdy, než tyto společnosti platí v zahraničí (neřkuli USA). To není diskriminační?

V médiích a z úst politiků (většinou těch pravicových, ale podobnou rétoriku má už i ministryně Schillerová) slýcháme o tom, jak na spoustu věcí chybí peníze. A skutečně. Ale proč chybí? Protože je tito politici neumí (nebo nechtějí) hledat! To je ten kámen úrazu. Jinak by se musely začít řešit „daňové ráje“, díky kterým jsou každoročně okrádáni naši občané o minimálně 21 mld. korun (to je nejstřízlivější odhad – jiné hovoří až o dvacetinásobku). Stejně tak zdanění bankovního sektoru generujícího nejen díky hanebným poplatkům čistý zisk 50 mld. korun za každý rok. A mohla bych pokračovat otázkou korporátní daně nebo progresivního zdanění… Je celá řada cest, ale chápu, že je pro mnohé jednodušší fňukat, že nejsou peníze tu na zdravotnictví, tu na školství, jindy na bezpečnost nebo sociální služby, než hledat nové zdroje.

Autor: 
Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu a místopředsedkyně KSČM

Články

.