Polský povrchový hnědouhelný důl Turów leží nedalo hranice s Českou republikou. Poláci plánují jeho plošné rozšíření o dalších 14,6 hektaru s těžbou v hloubce 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Těžba ve velké hloubce má negativní vliv na udržení podzemní vody v krajině, což se projevuje na jejím úbytku, který zaznamenávají hlavně obce v přiléhajícím Libereckém kraji. Problém s těžbou na dole Turów trvá už několik let a žádná jednání zatím polské těžaře neodradila od jejich záměru.
České ministerstvo životního prostředí vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšíření těžby u česko-polské hranice. Opakovaně negativní stanovisko k těžbě vyjadřují zástupci obcí a zastupitelé Libereckého kraje. Pro krajské zastupitele zvolené za KSČM je zcela nepřijatelná bezohlednost polské strany, kterou zajímá pouze zisk. ,,Je logické, že ČR požaduje od těžební společnosti finanční náhrady za případné škody a zároveň výstavbu těsnící stěny, která by bránila odtékání podzemních vod. Poláci ignorují názor české strany a jde jim jen o jejich byznys," říká komunistický krajský zastupitel Stanislav Mackovík.
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která patří skupině PGE, ta má v plánu udržet těžbu uhlí až do roku 2044.
Povolení k těžbě bylo vydáno v roce 1994 a vyprší v dubnu příštího roku. V Česku by rozšíření těžby nejvíce dopadlo na obce Václavice, Uhelná, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Negativní dopad na životní prostředí se netýká jen ztráty spodních vod. Zvýší se riziko, že dojde k porušení stability staveb, zvýší se hluková zátěž a prašnost. Jak dále říká Mackovík: ,,Negativ je hodně a musíme se bránit na všech úrovních. Ohrožené lokality na našem území budou těžbou jenom strádat - to může navodit situaci, kdy lidé tam žijící půjdou jinam a investoři se tam nepohrnou. Vylidňování pohraničních oblastí už bylo dost. Poláci se musí začít chovat slušně a respektovat názor sousedů.