Opět nám vrcholí kampaň za „svobodný Tibet“, kdy jsou tibetské vlajky vyvěšovány na radnice. Tu vlajku, kterou mimochodem navrhl Japonec, představil 13. Dalajláma při svém útěku z Tibetu, protože Tibet obsadili Britové. Ti, z Velké Británie, kteří stříleli obyvatelům Tibetu v letech 1903 – 1904 při jejich útěku do zad. Britové opustili Tibet až v roce 1912. Za dobu britské okupace se nikde vlajky nevyvěšovaly – kdo by je taky vyvěšoval, když většina zemí byla ochromena kolonialismem, díky kterému si evropské mocnosti rozdělily svět a obyvatelé kolonií vydělávali na bohaté evropské země – Marx by to shodou okolností nazval vykořisťováním. Za tuto koloniální zlovůli, která fungovala od 15. století až do konce 20. století, se nikdo nikde neomluvil, ale rádoby demokraté vyvěšují tibetské vlajky místo toho, aby se zamysleli nad zločiny, které vládly a vládnou světem kapitalismu. Ten obnovil právě v době kolonií otroctví – což byl do té doby fenomén antiky.
Pokud jde konkrétně o Tibet, jeho historie je velmi komplikovaná. Historik světových dějin Walter Demel potvrzuje komplikovanost existence svobodného státu Tibet, jelikož už ve středověkých a novověkých dějinách byl o Tibet zájem Mongoly nebo Číňany. Jedna věc je ovšem jasná, a to, jaká skupina obyvatel vždy v Tibetu vládla. Ve 13. století byl Tibet součástí říše velkého Chána, i přesto tam měl vliv teokratický způsob vlády. Teokracie neboli nejvyšší autorita státu je bůh – čili vyvinul se podobný systém jako v Evropě, jen s rozdílem, že duchovenstvo není jedna z nejvyšších autorit, ale přímo autorita nejvyšší, která brání jak technickému, tak společenskému pokroku. Teokratický způsob vlády se utužoval více a více. Už v 15. století, když bylo zrovna území Tibetu samostatné, byly jednotlivé útvary nazývány jako tibetská panství a toto označení se udrželo velmi dlouho – jen tento název prozrazuje, jak asi vypadala tibetská vláda.
V roce 1911 se uskutečnila Sinchajská revoluce, která svrhla císařství Čching, do kterého Tibet ještě v roce 1911 patřil. V roce 1951 Čína chtěla zpět své území, které se v roce 1911 oddělilo. Nutno říci, že v době svobodného Tibetu tam opět vládlo duchovenstvo a jedním z oblíbených trestů bylo známé useknutí ruky (jak demokratický způsob vlády!). Když už se tedy vyvěšují vlajky Tibetu, bylo by dobré si uvědomit důvody nároku Číny na Tibet. Zároveň také to, jak vypadala vláda samostatného Tibetu v první polovině 20. století. Velká Británie též bojovala o Falklandy, Španělsko též bojuje o Katalánsko, Izrael též bojuje o Palestinu atd. Čím je tedy nárok Číny v mezinárodním právu menší než ostatních zemí?
Mnohdy radnice místo řešení opravdových problémů vyvěšují právě tyto tibetské vlajky. Například u nás - v Libereckém kraji vyvěšení oznámil už Nový Bor. Ten by měl spíše místo vyvěšování investovat do opravy potrubí, aby zase nedošlo k přiotrávení spoluobčanů. Česká Lípa by zase měla řešit koupaliště, jelikož, jako snad jediné okresní město, ho stále nemá a návrhy, které vznikají, jsou leckdy nesmyslné. Mimoň by měla řešit opravu squatů v centru města. Jablonec nad Nisou by zase měl řešit lepší čerpání evropských dotací, aby se nemusela škrtat z plánů komunitní centra atd. A v neposlední řadě Liberecký kraj by raději měl řešit problémy s nemocnicí ve Frýdlantu, opravu silnic i v obcích, kde nevládnou koaliční strany z Libereckého kraje, nebo otevírat problém dolu Túrow dříve než rok před krajskými volbami.