Na pozadí narůstajícího strachu před koronavirem si často neuvědomujeme, že na „obyčejnou“ chřipku umírá v některých letech přes sedm procent. Chřipkové viry způsobí ročně ve světě tři až pět milionů případů onemocnění, tedy asi deset procent neočkovaných dospělých a asi 20 procent neočkovaných dětí. Chřipkového viru koluje každý rok v populaci jiná mutace a objevuje se navíc několik subtypů. Čím novější je virus, tím větší účinek má na úmrtnost a nemocnost. V letošní sezoně u nás podlehlo chřipce již 17 lidí a 76 případů mělo vážný průběh. I když existuje možnost očkování, nechává se proti chřipce v Česku očkovat jen asi pět až deset procent dospělých a pět procent dětí. To je jeden z nejhorších podílů v Evropě.
Chřipce nejčastěji podlehnou starší a jinak oslabení lidé, například pacienti s chronickými nemocemi. Poučit se můžeme třeba v Anglii. Zde se uplatňuje komplexní přístup, do kterého se zapojují odborníci i vláda. Přesně definované cílové skupiny a rizikoví pacienti mají vakcínu bezplatně. Nezapomíná se ani na ty, kteří očkování provádějí. Očkující dostávají odměnu a navíc jsou angažovaní. V Británii se zároveň průběžně sbírají data, takže již v inkriminovaném období je možno dělat opatření v oblastech nebo u lékařů, kde jsou čísla proočkovanosti nižší.
V České republice odpovídající informační kampaň, vhodná propagace a podpora, stále chybí. Jednu z mála motivací dělá VZP, která odměňuje praktiky za proočkovanost v rámci svého projektu. To ale zdaleka nestačí. Ministerstvo zdravotnictví zaspalo. KSČM bude usilovat o to, aby současná „koronavirová hrozba“ byla využita k nastartování účinných kroků k nápravě.