Po více než roce se na pořad projednávání ve sněmovně dostala novela Horního zákona. Obsahuje dodržení aktuálního moratoria na zvyšování poplatků za vydobyté nerosty. O něj byl v loňském roce mezi vládou a poslanci spor, protože vláda chtěla ukončit moratorium dříve a porušit tak svůj slib a k tomu ještě stabilitu tržního prostředí. „Moratorium vzniklo kvůli stabilitě prostředí. Jsem rád, že se nic nemění na tom, že moratorium doběhne tak, jak má. Hrozily by nám jinak s velkou pravděpodobností arbitráže od velkých firem,“ připomněl ve svém vystoupení zpravodaj zákona Leo Luzar.
Dalším jablkem sváru v zákoně byl v průběhu loňska povinný převod povinných prostředků, které má každá těžební firma na rekultivace z analytických na vázané účty od roku 2025, respektive roku 2022. Například poslankyně Hana Aulická Jirovcová ovšem ve svém vystoupení avizovala pozměňovací návrh s termínem roku 2030. Vedou ji k tomu obavy z toho, že těžební firmy sníží svoji podporu obcím a dalším subjektům ve svém okolí.
„Těžební společnosti každoročně vynakládají na podporu regionů, v nichž podnikají, stamiliony korun, ne-li více. Finančně podporují města a obce, vzdělání a sport, sociální projekty a pomáhají řešit mnohé problémy. Toto můžu potvrdit už jenom z toho aspektu, že jsem od roku 2002 zastupitelkou města Mostu. A ta finanční podpora těch těžebních společností je jednou opravdu velkou pomocí především právě u té pomoci vzdělávání, v sociální oblasti anebo i zdravotnictví, ve velké míře třeba pomáhá podporovat i hospic v Mostě,“ vysvětlila svůj postoj.
Více v odkazu https://iuhli.cz/horni-zakon-postoupil-do-dalsiho-kola/?fbclid=IwAR2A1ED...