Po zániku Sovětského svazu a bipolárního dělení světa se vlády USA utrhly ze řetězu. Jejich euforie vyústila v celou řadu agresí, okupací a provokací. Ekonomické a vojenské násilí provokované a organizované Spojenými státy, paktem NATO a elitami Evropské unie si tak za posledních třicet let vyžádalo statisíce přímých obětí na životech, ale také desítky a stovky milionů postižených ekonomickým i válečným násilím a rozvratem. Důsledkem jsou i mnohamilionové migrační vlny. Pro finanční kapitál a party ochotných, především pro členské země NATO v čele s USA, neplatí žádné normy mezinárodního práva a humanitární zásady.
Agrese Spojených států a NATO proti Jugoslávii, bombardování Bělehradu, okupace a odtržení Kosova, to byl začátek. Po útoku Saúdů na New York Američané vstoupili do Afghánistánu, kde porazili své původní chráněnce, tedy Tálibán, a ustavili loutkovou vládu. Pod záminkou boje proti terorismu vtáhli i NATO do války s místním hnutím odporu, která už stála jen Spojené státy bilion dolarů.
Rovněž agrese USA a dalších členů NATO v roce 2003 proti Iráku vedla k rozvratu neuvěřitelných rozměrů, kdy počty lidských obětí zločinné americké politiky dosáhly statisíců. Dalším terčem Washingtonu a evropských mocností NATO se stala od roku 2011 Libye. Krvavý konflikt i tam pokračuje dodnes. Už devátým rokem se táhne též válečný konflikt v Sýrii, kde USA podněcovaly a podporují protivládní uskupení a kde udržují v rozporu s mezinárodním právem i vlastní vojenskou přítomnost. Nové konfliktní ohnisko přímo v Evropě vytvořily USA, NATO a EU na Ukrajině.
V roce 2018 činily výdaje USA na zbrojení a války 650 miliard dolarů. To byla víc než třetina celosvětových výdajů a v porovnání dvojnásobně víc než výdaje Ruska (61,4 mld. USD) a Číny (250 mld. USD) dohromady. Pro rok 2020 navrhl D. Trump zvýšení na 750 miliard. Přesto Spojené státy nutí i členské země NATO k dalšímu prudkému zvyšování zbrojních výdajů. Děsivé mrhání společenskými zdroji a zatěžování životního prostředí zbrojní výrobou a válkami pokračuje. S tím stoupá riziko válek i fatálního selhání zbrojních systémů.
Vražda vysokého íránského představitele Kásima Sulejmáního, kterou letos nařídil prezident Spojených států a kterou Američané provedli v Bagdádu, kam byl Íránec pozván k »jednání«, potvrzuje, že americké imperiální elity se nezastaví před ničím.
A jaký postoj k imperiální politice embarg a válek Spojených států zaujímá Evropa? Evropské členské země NATO ani EU nekladou americkým agresím žádný účinný odpor. Naopak. Mnohé se na nich podílejí. Také Česká republika vydává miliardy korun na podporu amerického impéria, vysílá české vojáky do Afghánistánu, do Iráku...
Evropa a svět v důsledku agresivity a násilných akcí Spojených států a NATO stojí před vážnými riziky. Vlny uprchlíků z oblastí válečných konfliktů a ze zemí rozvrácených agresemi, okupacemi a podvratnými akcemi Spojených států a členských zemí NATO jsou jen jednou a ještě nikoli největší z hrozeb, kterým je nutné čelit. Země Evropy a s nimi i Česká republika jsou vydírány Američany, aby zvýšily výdaje na zbrojení a umožnily Spojeným státům vojenskou přítomnost, rozmístění nových jednotek a zbraňových systémů. Místní kolaboranti typu místopředsedy ODS a europoslance Alexandra Vondry horují pro zřízení základen USA i v Čechách a na Moravě. Namísto respektu k mezinárodnímu právu jsou země EU a NATO vtahovány do porušování mezinárodního práva a podílnictví na válečných zločinech USA.
S plnou odpovědností tvrdím, že v zájmu přežití Evropy a světa je nutné odporovat Spojeným státům a jejich generalitě. Imperiální agresivita elit a vojenskoprůmyslového komplexu Spojených států stahuje lidskou civilizaci do pekel. Čelíme nové, fatální eskalaci zbrojení i hrozbě nevratného zničení přírodních zdrojů. Všechny vlády nesou, každá svou měrou, spoluodpovědnost za to, co se děje. Je životně nezbytné omezovat zbrojení a zamezit agresím. A to nejen vojenským, ale i vydírání a násilí ekonomickému.
Miroslav GREBENÍČEK