Město Litoměřice je v posledních měsících spojováno s celostátně sledovanou kauzou prodeje nemocnice v majetku města. Kauza přitom začala zcela mediálně nezajímavě, a to změnou majetkové formy z původně příspěvkové organizace města na akciovou společnost. Tento krok byl vedením města zdůvodněn jako formalita, s cílem narovnat, resp. zlepšit, platové podmínky zaměstnanců. Jakékoliv jiné postranní úmysly vedení města tehdy odmítalo. Zastupitelé KSČM se již tehdy na deklarovaný záměr dívali kriticky, a tak nebyl z jejich strany podpořen.
Po prosazení převodu městské nemocnice na akciovou společnost silou většiny tehdejších koaličních zastupitelů za ODS, ČSSD, TOP 09 a hnutí Sport a zdraví a Severočeši v roce 2018 došlo ještě ke snaze o uzavření pachtu provozování s tzv. silným, blíže neurčeným partnerem, a to opět silou koaličních zastupitelů. Pak přišly komunální volby v Litoměřicích a to, co se zatím neslo městskou „šeptandou“, se stalo skutečností. Nově vzniklá (oprášená) koalice na radnici ve složení ODS, Sport a zdraví a Severočeši se otevřeně přihlásila k záměru prodeje litoměřické nemocnice. A tehdy se začala psát mediální kauza.
Zaměstnanci nemocnice se aktivizovali, založili odbory a začali hledat podporu nejen u opozičních zastupitelů z litoměřického zastupitelstva, ale i u veřejnosti v Litoměřicích a okolí. Probíhaly ostré polemiky mezi zastánci prodeje a zaměstnanci, kteří prodej nemocnice odmítali s obavou, že přijdou o práci. Došlo na ostrá vyjádření a dostavil se zájem tisku. Z iniciativy odborů v nemocnici vznikla petice proti prodeji nemocnice, která v poměrně krátkém čase nashromáždila několik tisíc podpisů, a to i za výrazné podpory místní KSČM. Vedení města přesto stále prosazovalo prodej, a tak odbory zahájily sběr podpisů na uspořádání obecního referenda. I tato iniciativa odborů byla úspěšná a pro uspořádání referenda se vyslovilo zákonem požadované množství lidí.
Paralelně vedle aktivit odborů se začalo veřejně hovořit o třech variantách řešení vzniklé situace. První variantou bylo ponechání nemocnice v majetku města. Druhou variantou byl prodej nebo převod nemocnice na Krajskou zdravotní a.s., která je v majetku Ústeckého kraje, takže vykazuje znaky veřejnoprávního subjektu. Třetí variantou bylo prodat nemocnici soukromé (privátní) společnosti podnikající ve zdravotnictví. Uváděla se PENTA Hospitals nebo Fond Hartenberg, který je spojován s osobou Andreje Babiše.
Názor zastupitelů KSČM v Litoměřicích se od začátku celé kauzy nemění. Prosazovaným principem je, že zdravotnictví není a nemůže být podnikatelská činnost zaměřená na zisk, ale vždy služba občanům. Nejen z tohoto důvodu byla třetí výše uvedená varianta ze strany KSČM vždy odmítána. Otázka převodu (prodeje) Krajské zdravotní, a.s. byla spojena s jistým otazníkem, a to s ohledem na fakt, že litoměřická nemocnice generuje každoročně několik milionů korun do městského rozpočtu a dá se tak přirovnat ke zlatému vejci v majetku města. Tento fakt kontrastuje s intenzivní snahou vedení města nemocnici prodat.
Zlom v uvažování zastupitelů KSČM nastal v okamžiku, kdy Ústecký kraj projevil zájem o začlenění litoměřické nemocnice do Krajské zdravotní, a.s., ale také se vyslovil pro zachování současného rozsahu zdravotní péče v Litoměřicích. Vzhledem k tomu, že v Ústeckém kraji vládne KSČM a zájem několikrát ústně, ale i písemně, deklaroval náměstek hejtmana Stanislav Rybák (KSČM), převod na Krajskou zdravotní zastupitelé za KSČM v současné době podporují.
Na posledním zastupitelstvu města bylo rozhodnuto, že referendum v otázce prodeje litoměřické nemocnice bude v pátek 8. 11. 2019. Petiční výbor, zaměstnanci nemocnice, veřejnost a opoziční zastupitelé chtěli referendum v pozdějším termínu. Odůvodňovali to tím, že je reálná hrozba, že k urnám nedorazí dostatečné množství lidí a referendum pak bude neplatné. Kolik občanů Litoměřic nakonec dorazí splnit svoji občanskou (morální) povinnost bude jasné až po uzavření volebních místností. Každopádně z vyjádření pana starosty Chlupáče je jasné, že i vedení města aktivně podporuje účast občanů v litoměřickém plebiscitu. Petiční výbor mezi tím, ve snaze vrátit do hry pozdější termín referenda, podal stížnost ke správnímu soudu a ten má v dané věci rozhodnout.
Bez ohledu na možný výsledek referenda nebo rozhodnutí soudu zatím probíhají aktivní rozhovory mezi městem Litoměřice a Ústeckým krajem o konkrétních podmínkách prodeje litoměřické nemocnice, Krajské zdravotní, a.s.. Vlastní záměr již projednalo i zastupitelstvo Ústeckého kraje. Mezitím se v nemocnici, kde to všechno začalo, šíří pesimistické zvěsti o tom, že se pravděpodobně jedná ze strany města o mlhu (úskok), která má za cíl zakrýt skutečný zájem, a to nedohodnout se s Ústeckým krajem, potažmo Krajskou zdravotní, a.s. o podmínkách prodeje. Takže bude nakonec opět nutné vtáhnout do hry privátní firmu a dostat se tak opět na začátek.
Jestli jsou tyto obavy přiměřené, se dozvíme v následujících měsících. Již teď je jasné, že dosavadní vývoj v Litoměřicích, od protestů k prosazení konání referenda, je úspěchem všech aktivních občanů, kteří se do dané věci zapojili. Bohužel je tento úspěch zakalen aktivistickým podáním žaloby k soudu na zneplatnění prosazeného termínu referenda. Dle mého názoru to byl nešťastný krok, protože pokud soud bude rozporovat výsledek nebo formu vyhlášení referenda a bude požadovat uspořádání nového referenda, dojde ve věci litoměřické nemocnice k časovému průtahu, který bude až za hranicí funkčního období současného vedení kraje. V současné době Ústecký kraj vede KSČM, která má pochopení pro zachování a podporu současného rozsahu zdravotní péče v Litoměřicích, ale to se po volbách může změnit. Dokonce může nastat i situace, kdy nové vedení kraje o litoměřickou nemocnici v Krajské zdravotní zájem mít nebude a do hry se tak opět vrátí karta privátního investora a s tím spojené riziko omezení zdravotní péče pro nedostatečnou ziskovost daného oddělení.
Je až symptomatické, že v době oslav 30 let svobody se někteří lidé bojí výsledku plebiscitu jako nejvyššího stupně dosažené demokratické svobody. Tato skutečnost hodně říká o důvěře v demokracii jako takovou.
Po komunálních volbách v Litoměřicích v roce 2018 lídr koalice Pirátů a Zelených vyjádřil přání, aby se představitelé KSČM nemohli nadále zapojovat do práce v komunální politice a aby KSČM byla doslova „vyšachována z jakéhokoliv dění ve městě“. Přemýšlím, jak je nositelům těchto radikálně antikomunistických názorů dnes, když se hlásí k odborům v nemocnici a jediný, kdo opakovaně nabízí pomoc se zachováním litoměřické zdravotní péče ve veřejnoprávním charakteru, je komunistické vedení kraje. Současné dění v Litoměřicích tak není jen mediální kauza, ale může být i inspirací pro celou současnou českou levici.
Za sebe hlásím, že k referendu půjdu a hlasovat budu (stejně jako zastupitelé za KSČM) „ANO“, tedy pro zachování nemocnice ve veřejnoprávním charakteru v majetku obce, kraje nebo státu, protože zdravotní péče má být vždy služba občanům a nikoliv zdroj zisku pro vybrané. A tuto moji podmínku nemůže splnit, byť hypotetický privátní vlastník.