Do zdravotnictví půjde příští rok rekordních 350 miliard korun s tím, že se každoročně na zdravotní péči vydává o 20 až 25 miliard korun více. Na jedné straně jde o pochopitelný důsledek využívání moderních způsobů léčby, inovativních léčivých přípravků a nárůstu pacientů v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. Na druhé straně růstem ekonomiky, platů a mezd, nízkou nezaměstnaností a valorizací plateb za státní pojištěnce je umožněno dávat více peněz do systému zdravotnictví. Přesto to nestačí a Česká republika je ve výdajích na zdravotnictví stále pod evropským průměrem. Trvalé podfinancování a neřešení problémů nese své ovoce v podobě chybějících peněz na investice do nemocnic, státních i zřizovaných kraji.
Nedostatek peněz, špatná personální vyhláška, nevhodný systém vzdělávání, neochota praktických a ambulantních lékařů sloužit pohotovosti, prodlužovat pracovní dobu - to vše přináší problémy s nedostatkem a následným přetěžováním zdravotnických pracovníků v akutní péči. Včetně omezování a uzavírání nemocničních oddělení. V ohrožení jsou dokonce celé nemocnice, především regionální. Pacienti jsou nuceni čekat nepřiměřeně dlouho na svá potřebná vyšetření a plánované zákroky.
KSČM na základě špatných zkušeností pacientů prosadila na jednání Poslanecké sněmovny ČR bod týkající se zdravotnictví. Po obsáhlé debatě sněmovna na návrh KSČM požádala vládu a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby pokračovali v systémových opatřeních k zajištění kvalitní zdravotní péče. Ministr má také informovat o tom, jaké kroky a systémová řešení chystá k vyřešení personální krize ve zdravotnictví. Vláda byla vyzvána k přijetí opatření ke stabilizaci příjmů veřejného zdravotního pojištění. Požadavek na uzákonění pravidelného zvyšování plateb za státní pojištěnce byl ale, bohužel, odmítnut. Nabízí se otázka, proč? Odpověď jsem překvapivě objevila při studiu návrhu zdravotně - pojistného plánu VZP. Konkrétně části týkající se střednědobého výhledu na roky 2021 a 2022. Roky, u kterých zatím není zákonem stanovena platba za státní pojištěnce. Pravidelné a hlavně automatické navyšování plateb státu za téměř šest miliónů státních pojištěnců je nejdůležitější opatření pro stabilizaci příjmů veřejného zdravotního pojištění, proto KSČM podala tento návrh již v roce 2016 a v tomto volebním období opět. Jenže na základě aktuálního sdělení ministerstva zdravotnictví nedošlo k dohodě na formě zvýšení plateb od roku 2021! To znamená, že se počítá se zmrazením na úrovni roku 2020. Pokud by se tak skutečně stalo, mělo by to nedozírné dopady na příjmy veřejného zdravotního pojištění a tedy i zvyšování nedostatku finančních prostředků na úhradu péče pro pacienty. Plánuje snad Hnutí ANO 2011 vytvoření prostoru pro zvýšení spoluúčasti pacientů tak, jak to udělala ODS a TOP 09 v době své asociální vlády? Bude potřebná kvalitní zdravotní péče jen pro ty, kteří si budou platit připojištění a mít v peněžence dost peněz na přímé platby, poplatky a doplatky?