Odchod Velké Británie z Evropské unie se blíží. Dnem odchodu se britští občané stanou přes noc občany třetího státu, i když s určitými výhodami. Základní ochranu jim poskytuje unijní nařízení, které letos přijaly členské státy. Tzv. lex brexit, který schválili naši zákonodárci, britským občanům zachovává po dobu přechodného období obdobná práva, jako mají občané EU. Tento zákon ale neříká nic o přístupu ke zdravotní péči. Pro britské občany žijící v ČR to znamená, že musí splnit podmínku trvalého pobytu nebo zaměstnání u českého zaměstnavatele. Všichni ostatní si musí hradit zdravotní péči v plné výši nebo si zajistit komerční zdravotní pojištění. Největší problém budou mít nezaopatření rodinní příslušníci britských pojištěnců žijících v ČR, důchodci a chronicky nemocné osoby, pro které není možné sjednat si ani komerční zdravotní pojištění. Důležitou otázkou zůstává, do jaké míry se Britové po brexitu zachovají k občanům EU skutečně recipročně.
Ve Velké Británii nyní žije přibližně 40 000 Čechů. Ti se budou muset řídit čistě britskými předpisy, protože žádná dohoda o vzájemných „pobrexitových“ vztazích nebyla uzavřena! Češi se musí přihlásit u britských úřadů ke statutu usedlíka. Pro jeho získání je třeba žít ve Velké Británii alespoň pět let. Ti, kteří tuto podmínku nesplňují, mohou získat alespoň dočasné povolení k pobytu. Jak se ale již dnes ukazuje v praxi, statut usedlíka může být úřady odepřen, i když jsou podmínky splněny a doloženy.
V souvislosti s tzv. tvrdým brexitem však hrozí i další významná nebezpečí pro pacienty v České republice. Přibližně 1 miliarda balení léků každoročně překračuje hranice mezi Spojeným královstvím a EU. Po brexitu budou léky a zdravotnické technologie, včetně materiálů klinických studií, podléhat celní a hraniční kontrole. Mohlo by tak dojít k omezení dostupnosti nebo pozdní dodávce některých léků nebo zdravotnických prostředků. V podobné situaci se nacházejí i aktivní farmaceutické složky (API), tedy účinné látky a suroviny pro výrobu léčivých přípravků. Díky těmto novým skutečnostem tak může být narušena výroba léků v EU. Velkoobchodní dodavatelské řetězce Spojeného království a EU pro léky a zdravotnické technologie jsou doposud vysoce provázané a na takové zboží mohou být uvaleny různé tarify. Tím by se několikrát zvýšily náklady. S nárůstem nákladů by se některé společnosti mohly vzdát svých licencí a povolení k prodeji. Problémy mohou nastat i v případě dovozu náhradních tkání, který musí zabezpečovat autorizovaní dovozci. Menší trhy v EU, včetně ČR, budou mít pravděpodobně potíže s průběžným zásobováním. Komplikace mohou nastat i v oblasti sdílení údajů, které chrání veřejné zdraví, léčiv a bezpečnosti zdravotnických technologií, popřípadě výzkumu v oblasti zdraví. Mohlo by dojít i k problémům kolem sledování bezpečnosti léčivých přípravků a provádění hodnocení.
Vzhledem k tomu, že Spojené království také pravděpodobně opustí Euroatom, může dojít k problému s dodávkou lékařských radioizotopů. Odhaduje se také, že přibližně 50 % hodnotících prací potřebných pro registraci zdravotnických prostředků na trh EU se uskutečňuje ve Velké Británii. V celé Evropě je již v této oblasti hodně omezená kapacita a jakýkoli výpadek může ovlivnit dostupnost zdravotnických prostředků v EU. Zúží se i vědecký výzkum EU a mohou být ohroženy některé vědecké a výzkumné projekty.
Ve Velké Británii je vyvinut globální produkt pro léčbu rakoviny prostaty a rakoviny prsu, který je vyráběn pouze ve Velké Británii a je uváděn na trh ve více než 80 zemích. Znamená to, že poskytnutí léčby pacientům s tímto typem onemocnění může být značně ztíženo. Také zde probíhá konečná výroba léků na chemoterapii a epilepsii.
Otazníků, problémů a komplikací v souvislosti s odchodem Velké Británie je obrovské množství. Odpovědní z ministerstva zdravotnictví si zatím s nimi a se zárukami zachování dostupnosti a kvality zdravotní péče pro české pacienty i po brexitu nelámou hlavu.