Konferenci v Detroitu nedávno excentrický miliardář a republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump vyzradil něco ze své ekonomické kuchyně. Jeho hospodářské úvahy rámuje především kritika globalizace z izolacionistických pozic. Hlas Trumpovi také znamená, že konkurenceschopnost amerických výrobců, by měla zajistit především deregulace trhu a snížení daňové zátěže.
U daně z příjmu, místo současných sedmi sazeb, navrhuje pouhé tři. Jejich nastavení rozvoj neruší, ale snižuje. Horní sazba by klesla z 39,6% na 33%. Což je úleva pro bohaté větší než nabízená sleva pro nejchudší, kteří stejně již dnes platí zápornou daň. Stejné snížení navrhuje Trump u korporátní daně (z původních 35% by neměla překročit 15%). A rozšířil by ji i na menší podniky, jako podporu amerických firem.
Trump by snížil i sazbu daně z dividend a kapitálových příjmů výměnou za zrušení výjimky pro manažery z Wallstreetu. A jako majitel realit nabízí zrušení daně z nemovitostí. Trump tedy ve své „reformě“ ukrývá významné úlevy pro bohaté. Přerozdělení bohatství v plánu nemá. To demokraté slibují vyšší zdanění korporací i progresivnější majetkové daně.
Americká ekonomika má řadu potíží. Jak se americká daňová praxe s novým prezidentem skutečně změní, nevíme. Téma podstatné změny daňového systému však nezajímá jenom USA. Neuškodí si to uvědomit i v diskusích nad daňovými návrhy v ČR. Téma daňové progrese zvedly už návrhy KSČM, které stále čekají na své projednání.