Projev na 33. schůzi Poslanecké sněmovny 12. července 2019 ke změně zákona o dráhách.
Děkuji, pane předsedající.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, chtěla bych vysvětlit důvody předložení mých pozměňovacích návrhů na problémy, které připomínkovala odborná veřejnost k zákonu o drahách, a bohužel jejich připomínky nebyly Ministerstvem dopravy vyslyšeny.
K prvnímu pozměňovacímu návrhu, které jsou uvedeny pod č. 2813, je tam koncepce veřejné dopravy. Novelou zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, která je součástí novely zákona o drahách, se do zákona nově zavádí celorepublikové centrální plánování veřejné dopravy. Pokud se má dopravní obslužnost v České republice odvíjet podle centrálního plánu, pak je nezbytné, aby jeho součástí byl i implementační plán liberalizaci trhu osobní železniční dopravy na přechodné období, právě jak stanovuje čtvrtý železniční liberalizační balíček. Bez jeho přijetí může nastat situace, kdy dopravci z jiných členských států budou moci expandovat na náš vnitřní trh, ale dopravci, kteří mají sídlo v České republice, tuto možnost provozovat dopravu na území jiného členského státu v přechodném období mít nebudou.
Proto navrhuji, aby první koncepce veřejné dopravy obsahovala jako povinnou součást této koncepce implementační plán liberalizace trhu, který zajistí pro dopravce transparentnost a předvídatelnost státu při nastavování podmínek liberalizace trhu ze strany státu.
Dále také navrhuji vypustit z přechodných ustanovení povinnost obce pořídit plán dopravní obslužnosti do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Jedná se o zásah do samosprávy obcí. Vzhledem k tomu, že není vyřešen clearing jízdného, nebo jednotliví dopravci, kteří se podílejí na přepravě cestujícího, navrhuji z přechodného ustanovení vypustit bez náhrady povinnost všech dopravců zajistit přepravu cestujících za jednotný tarif.
Zadruhé můj pozměňovací návrh se týká kácení dřevin. Jeho účelem je předložení návrhu vytvořit v rámci zákona o drahách co nejjednodušší procesní postupy pro zajištění bezpečnosti drážní dopravy před nečekanými pády poškozených stromů, ale zejména, a to zdůrazňuji, zdravých stromů do kolejiště a následné najetí vlaků na spadlý strom končící případně vykolejením vlaků. Cílem navržené úpravy je zejména chránit cestující a obsluhu vlaku, protože pád stromu do kolejiště znamená ohrožení životů, zdraví, bez jakýchkoli nároků na odškodnění. Tady k tomu, pokud mohu, uvedu i čísla, která mluví za vše. V roce 2016 bylo Správou železniční dopravní cesty evidováno 206 případů pádu stromu do kolejiště. Ale v roce 2017 jich bylo dokonce 706, v průměru téměř dva případy denně. Pády stromů byly zaznamenány významným dílem jak z obvodů dráhy, tak z ochranného pásma dráhy. Navrhovaná úprava nepožaduje likvidaci stromů v blízkosti dráhy, naopak umožňuje vzrůst dřevin, a ten má být vyšší v závislosti na jejich vzdálenosti od tratě. Tím je tato navrhovaná právní úprava mnohem příznivější k zájmům ochrany přírody než kupříkladu úprava slovenská, která striktně zakazuje v celém ochranném pásmu dráhy bez ohledu na vzdálenost místa, v kterém strom roste, stromy vyšší než 3 metry. S pády stromů jsme se mohli setkat i minulé pondělí, když byla ta vichřice, tak vím, že na trati 260 stály vlaky, měly až tříhodinové zpoždění.
Dalším pozměňovacím návrhem je návrh o mezinárodní dopravě. Je to pozměňovací návrh, kterým navrhuji vložit do zákona o drahách nový pojem mezinárodní doprava. Definice je převzata z práva Evropské unie a má význam v liberalizovaném prostředí pro příděl kapacity dopravní cesty. Pojem mezinárodní doprava, se kterým zákon pracuje na několika místech: v § 3 odst. 1, v § 32 odst. 4 a odst. 5, nebo § 34a odst. 4, není přitom v zákonu vůbec definován.
Dalším pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh o vysokorychlostní dopravě. Stávající zákon obsahuje pouze právní úpravu dráhy pro provozování vysokorychlostní železniční dopravy, ale zákon již nedefinuje vysokorychlostní dopravu. Navrhuji proto do zákona začlenit pojem vysokorychlostní doprava, který je převzatý ze čtvrtého liberalizačního balíčku. A vymezení vysokorychlostní dopravy je nezbytné pro stanovení míry investic do vysokorychlostní dopravy.
Další, co bych ráda upravila, je předmět podnikání. Stávající předmět podnikání Českých drah, jehož úprava je z roku 2002, je překonaný a způsobuje výkladové problémy. Podle platného zákona provozuje společnost České dráhy přímo ze zákona veškerou železniční dopravu, pro jejíž provozování si ji stát zřídil. Podle přímo závazného nařízení Evropské unie musí však České dráhy postupovat při získávání přístupu na dopravní infrastrukturu a zejména na trh veřejných služeb stejně jako ostatní dopravci. Proto mnou navržený předmět podnikání akceptuje nezbytnost postupu podle nařízení 13/70/2007 v platném znění, to jest nezbytná smlouva o veřejných službách pro zajištění dopravní obslužnosti z kompenzací veřejných rozpočtů nebo komerční doprava bez smlouvy.
Čtvrtý železniční balíček pro státem zřízené železniční dopravce stanovil přechodné období deset let, ve kterém mají státy možnost implementovat liberalizaci trhu osobní dopravy postupně a řízeně, aby nedocházelo ke strukturálním otřesům na železnici. Tuto skutečnost řeší navržené přechodné ustanovení a tím bude proces liberalizace trhu transparentní pro dopravce včetně Českých drah a předvídatelný. V žádném případě návrh neznamená zamezení liberalizace trhu.
Dalším pozměňovacím návrhem, který je uveden v systému pod číslem 2955, se týká spojování vlaků. Současná právní úprava již dnes umožňuje Správě železniční dopravní cesty, aby při přetížení kapacity dopravní cesty činila... spočívající ve spojování vlaků, ale pouze jednoho dopravce. (?) Liberalizací trhu osobní i nákladní železniční dopravy však stále častěji dochází k situacím, kdy více dopravců požaduje stejné přidělení atraktivní kapacity dopravní cesty. A aby Správa železniční dopravní cesty nebyla nucena zbytečně prohlašovat kapacitu dráhy za přetíženou, resp. aby mohla v rámci svých opatření při přetížení kapacity dopravní cesty požadovat spojení vlaků různých dopravců, měl by tento zákon právě takovéto spojování vlaků různých dopravců umožnit. Je samozřejmostí, že ke spojování vlaků různých dopravců může docházet pouze, pokud to je technicky možné, a zákon jednoznačně stanoví, který z dopravců nese právní odpovědnost za cestující.
Dále jsem ještě vložila pozměňovací návrh pod písmenem (správně číslem) 3121, který se zabývá platností licence strojvedoucích.
Všechny mé pozměňovací návrhy samozřejmě načtu i v podrobné rozpravě. Děkuji.