L. Pařízek: Cíl pěkný, ale kdo to zaplatí?

18. 3. 2019

Evropská komise si dává různé, zpravidla ambiciózní cíle. Jedním z těchto cílů je tzv. zimní energetický balíček. Součástí tohoto balíčku je směrnice o obnovitelných zdrojích RED II (anglicky renewable energy directive). Ta stanovuje hlavní cíl pro rok 2030, kdy má 32 procent spotřebovávané energie na úrovni EU pocházet z obnovitelných zdrojů. Cíl je pro členské státy právně závazný!

Studoval jsem ochranu přírody a celý svůj profesní život se v této oblasti pohybuji. Nemohu tedy nic namítat proti takto ambicióznímu plánu. Je v souladu s myšlenkou trvale udržitelného života, a tak je zajisté veden těmi nejlepšími úmysly. Srdce ekologa zaplesá. Ale zkusme se na to podívat jinak, žijeme přeci v kapitalismu, kde se velká rozhodnutí dělají pro zisk.

Obnovitelné zdroje mají mnoho podob. Může to být vítr, příliv, voda nebo biomasa. Mají společné to, že se naší planetě mohou obnovovat a zpravidla nejsou limitovány množstvím. Výroba energie z obnovitelných zdrojů však paradoxně nemusí být čistou. Například pro větrné elektrárny potřebujete vždy záložní zdroj a to je v našich podmínkách zpravidla zdroj plynový, tedy neobnovitelný. Plynová elektrárna má tu výhodu, že je rychle »spustitelná« a stejně rychle »vypnutelná«. Jedná se o ochranu rozvodné sítě pro případ, že nebude foukat. Obdobně lze negativně vnímat takové obnovitelné zdroje, pro jejichž vlastní výrobu spotřebujete více neobnovitelných zdrojů, než je jejich vlastní potencionální energetický přínos. V tomto hodně vyniká právě biomasa.

Například z biomasy vytvořené dřevní pelety při přepravě sušení nebo drcení spotřebovávají energii z fosilních paliv. Ale i toto je v lokálním nebo regionálním konceptu akceptovatelné, neboť například palivové dřevěné pelety mohou nahradit spalování uhlí na lokálních topeništích. Problém nastává v okamžiku, kdy je potencionální »eko-palivo« přiváženo z opačné strany planety. Typickým negativně hodnoceným palivem je palmový olej. Z tohoto důvodu mne proto velmi překvapilo aktuální rozhodnutí Evropské komise, která dne 29. ledna 2019 rozhodla o schválení dovozu sójových bobů z USA pro energetické účely.

Komise ve svém rozhodnutí přímo dospěla k závěru, že sójové boby v USA splňují technické požadavky, které mají být použity v biopalivech v EU a oficiálně uznala tento režim do 1. července 2021. Dovoz amerických sójových bobů ze Spojených států vzrostl za současný tržní rok (červenec – prosinec 2018) o 112 % oproti stejnému období předchozího roku. S podílem 75 % dovozu sójových bobů v EU zůstalo USA nejdůležitějším dodavatelem Evropy.

V uvedeném rozhodnutí si Komise vyhradila možnost po roce 2021 znovu o věci rozhodovat. Každopádně jako ekolog nemohu souhlasit s tím, aby se biomasa určená k výrobě ekologické energie dovážela z opačné strany planety přes moře lodí, která při své plavbě vyprodukuje víc CO2 a škodlivin do ovzduší než její potenciální úspora budoucího eko-paliva.

Nechci být pesimistou, to bych nemohl být komunistou, ale něco mi říká, že se opět jedná o zisk kohosi třetího na úkor EU, a tedy i nás občanů.


Volby 2019 se blíží!

Podívejte se na náš volební web Nenechme to tak!, kde najdete všechny kandidáty KSČM - Česká levice společně! včetně volebního programu a dalších podrobností.

Nebo přijďte na facebookovou stránku Nenechme to tak! a staňte se fanouškem!

Autor: 
Lukáš Pařízek, kandidát KSČM - Česká levice společně! do Evropského parlamentu

Články

.