Je otázkou, zda je čas slavit. Dvacet let v NATO je možná pro někoho důvod k oslavám. Pro mnohé z nás je to především důvod k zamyšlení nad tím, zdali vše, co se dosud událo nebo ještě stane, je skutečně správné.
Bombardování Jugoslávie, které přivodilo smrt mnoha lidem, by si jistě zasloužilo ze strany NATO omluvu. Vyjádření generála Šedivého o tom, že dnes může říct voják svůj názor a za komunismu to bylo nemyslitelné, je poněkud zavádějící. Komunismus neexistoval ani před tzv. sametovou revolucí. Navíc generál Šedivý byl sám členem KSČ. Jinak by totiž nemohl mít tak skvělý kariérní postup. Každý člověk, a tedy i voják, mohl a může i dnes říct svůj názor. Zaleží pouze na jeho odvaze, zda takto učiní.
Jiří Šedivý by se tedy zajisté mohl zamyslet, jaký byl kdysi odvážný voják a zdali své názory dokázal veřejně prezentovat. V době minulé patřil k velitelským důstojníkům. A jak i dnes mnozí vojáci vzpomínají, ať už na léta minulá nebo roky strávené před časem, vždy záleželo a záleží na tom, jaký je velitel člověk. Můžeme konstatovat, že po mnoha letech na službu v armádě muži vzpomínají v dobrém a na to, co je tehdy trápilo ve většině případů již zapomněli. Rozhodně se nejednalo o pasivní rezistenci a ani mladí důstojníci ze sebe nedělali hlupáky a blázny, jak generál Šedivý ve svém vyjádření konstatuje. Každá doba měla a bude mít své plusy a minusy. Nedá se však říct, že vše bylo jenom špatné a dnes je naopak vše růžové. Rozhodně nesouhlasíme s účastí našich vojáků v Afghánistánu, kde zbytečně lidé mnoho let umírají.
Afghánistán je neřešitelným problémem, který se táhne dlouhou dobu. Válečné hrůzy působí lidem velké utrpení a jsou i podhoubím pro terorismus. KSČM vždy podpoří humanitární mise, ale bude stát proti agresi a rozpoutávání válečných střetů. Neustálé mediální ataky a tvrdé sankce proti Rusku nepřinášejí nic dobrého. Česká republika musí být rovnocenným partnerem všem a rozhodně nehodlá hrbit hřbet před světovými mocnostmi, jako je USA. Doba je opravdu velmi hektická a je třeba zvažovat veškerá vyjádření, která Česká republika v zahraniční politice prezentuje. Souhlas k bombardování Jugoslávie krátce po vstupu do NATO, nechť je pro nás všechny mementem, které se již nikdy nesmí opakovat.