Asi nejčastěji zmiňovaným pojmem na sjezdu ANO byl anglický název "catch all party". I sám Andrej Babiš se do něho evidentně zamiloval. Výklad může být a je různý, ale špičky Akce nespokojených občanů (ANO) jej evidentně chápou jako "strana pro všechny". Tomu odpovídá také snaha, aby z jejich programu si mohl vybrat každý. Novináři někdy pro programovou nabídku této politické síly používají termín "švédský stůl". Každý si tam prostě vybere na co má chuť. Na sjezdu se ukázalo, že je hlavně zásluhou toho, že poprvé od roku 1990 se obě české nejvýznamnější levicové strany dokázaly domluvit na spolupráci, že se zatím konzumuje více z té levé strany švédského stolu. A nic na tom nemění, že jak KSČM, tak ČSSD tak činí se skřípěním zubů.
Zdůrazňuji to také proto, že na sjezdu řada protagonistů hnutí jasně naznačila, že by rádi, aby se trochu více konzumovalo zprava.
Myslím, že to je důležité poselství pro české levicové voliče, kteří si myslí, že stačí volit Babiše a vláda bude věnovat více pozornosti sociálním a levicovým tématům. Proč volit levici, když Babiš je nakonec spolehlivější. Ale sjezd naopak ukázal, jak je důležité, aby KSČM a ČSSD měly dostatečnou váhu, aby ANO, byť neradi, muselo zůstat u "levé strany švédského stolu". Já samozřejmě více fandím komunistům, ale myslím si, že by si tuhle pravdu mělo uvědomit co nejvíce těch našich spoluobčanů, kteří chtějí, aby sociální, ekologická a další levicová témata byla v centru české i evropské politiky. A mimochodem - první takovou příležitost budeme všichni mít skoro přesně za tři měsíce - při volbách do Evropského parlamentu.