V neděli 20. ledna proběhla v Aténách velká demonstrace proti dohodě o jménu Severní Makedonie - pro severozápadního souseda Řecka. Šlo o sto tisíc demonstrantů, přívrženců pravice.
Čechovi znalému historie je jasné, že před Filipem Makedonským nebyla Makedonie považována za součást Řecka. To bylo v té době až území na jih od tehdejšího království. Pochopitelně – ani jiné části dnešního Řecka nebyly za Řecko v době před Filipem považovány.
Později se pojem Řecko výrazně rozšířil. Patři sem i Epeiros (dnes severozápad Řecka a část jižní Albánie), západ Malé Asie, jih dnešní Itálie a Sicílie byl pojmenován Velké Řecko. Později státy nástupců Alexandra Makedonského – syna Filipa, který pevninské Řecko sjednotil proti Perské říši, pohltila říše Římská.
Celá východní část – později přejmenovaná na Byzantskou říši mluvila řecky. Pak ale přišla expanze Keltů a ti se usadili i v severním Řecku a uvnitř Malé Asie (v Galatii). V pátém století přišli do celé severní, střední a jihovýchodní Evropy Slované. Až do 12. století ve větší části Řecka převládali obyvatelé slovanského původu. Vládli francouzští šlechtici. Ve městech se mluvilo řecky. Ve stejné době se na celém jihu Itálie ještě mluvilo řecky!
Za vlády Turků na Balkáně byla národnostní situace velmi složitá a teprve po obnovení samostatnosti Řecka za masivní podpory Britů na jihu dnešního státu začalo postupně stoupat procento lidí, považujících se za Řeky. Národnostní situace byla v 19. století složitá i v dalších částech Balkánu.
V roce 1947 - po potlačení levicového povstání v Řecku britskou armádou - byli uprchlíci – zejména malé děti – přivítáni v tehdejším Československu. Řada z nich se tehdy ani v řečtině nebyla schopná domluvit – podle svědectví pamětníků. Jakým jazykem děti mluvily? Slovanskou řečí zvanou makedonština – blízce příbuznou bulharštině. Opravdu tedy zde byli a jsou jen lidé hovořící řecky?
A v čem spočívá počátek našeho vztahu k Makedonii? Cyril a Metoděj, věrozvěstové, kteří přinesli křesťanství na Velkou Moravu, pocházeli ze Soluně (tu v Řecku nazývají Thessaloniki). V devátém století zde tedy žili Slované a Cyril s Metodějem pro Velkou Moravu byli schopni díky znalosti slovanského jazyka připravit na základě řecké abecedy (alfabety) nové písmo pro Slovany – hlaholici. (Z ní se později vyvinula azbuka.)
Škoda, že ani náznakem tuto historii nevnímají pravicoví demonstranti v Aténách, a že ani zpravodajka Českého rozhlasu nemá zřejmě o těchto věcech ponětí.
Jsem rád, že mezivládní dohoda mezi Skopje a Aténami o jménu státu je parlamenty obou zemí schválena. Věřím, že nacionalistické výkřiky demonstrantů na obou stranách hranice na tom nic nezmění a skutečné problémy Makedonie se začnou řešit.