Asi nejoblíbenějšími svátky v roce jsou Vánoce. Už poměrně dlouho před Štědrým večerem probíhají všeobecné přípravy. Probíhá velký úklid, pečení, vaření, nakupování. My chlapi obvykle děláme jen pomocné práce a divíme se, co ty naše ženy všechno stihnou. Vzpomínám si na přípravu Vánoc před 37 lety, kdy jsem byl delší dobu sám doma se dvěma malými dětmi. Nemohl jsem najít recepty na cukroví, tak mi nezbylo než obejít ženské v práci a o jejich recepty požádat. Napekli jsme s miminky 8 druhů – hlavně oblíbené vanilkové rohlíčky. Velké prádlo vyprat není problém. Zato mandl!! Růžky povlaků i prostěradel se mi krčily, tak jsem je doma trochu pokropil a dojel žehličkou – za odborného dozoru dětí. Vše jsme připravili a před půl pátou nám maminku přivezli děda s babičkou. To bylo radosti!! Později se narodily malé děti a tak nás bylo u stolu vždy plno. Dnes už mají všichni své rodiny a vše pokračuje, jako když byly malé. My už to pozorujeme s větším nadhledem.
Malé děti se těší na dárky, větší hledají tu i onde, jestli náhodou rodiče nemají pro ně tu správnou věcičku, pomáhají se strojením stromečku a mnohdy i s pečením cukroví. A často také sami nějaký dáreček připravují. Rodičům, babičkám, dědečkům. A dětem i dospělým ty pošmourné dny zimy – nezimy při domácích pracích přece jen lépe utíkají.
Bohužel, jsou i u nás ale staří, opuštění lidé. Těm je zvlášť smutno. Někteří v domově důchodců. Jiní v nemocnici. Mnohdy už málo pohybliví. Ale i oni si vzpomínají na mládí své i svých blízkých. Těm je zvlášť smutno. Přesto ale nejsou sami. V nemocnicích i v domovech důchodců jsou s nimi sestřičky, které se o ně starají. Nemohou být proto doma, ale právě jejich přítomnost starouškům pomáhá. Ano, to jsou ti praví hrdinové svátečních dnů. Doma všechno připravily, ale práce je z domova odvolala. Tak ať letos mají klidnou sváteční směnu a ať se práce daří i všem ostatním, kteří musí do práce i v tyto dny!