Když věhlasný český spisovatel, světově uznávaný Karel Čapek, po první světové válce psal vědeckofantastické drama o možných nežádoucích dopadech vyspělé techniky na lidstvo, Rossumovi univerzální roboti, známé pod zkratkou R.U.R., netušil, že dal lidstvu nové slovo „robot“. Tímto názvem se dnes pojmenovávají v celém světě stroje, které (viz. Wikipedie) pracují s určitou mírou samostatnosti a vykonávají určené úkoly předepsaným způsobem, při různých mírách potřeby interakce s okolím.
Díky R.U.R. jsme se stali světovými. Podobně vypadající zkratkou RUD světovosti určitě nenabydeme, byť RUD (rozpočtové určení daní) představuje základní pilíř financování obecních samospráv v České republice. Schéma rozpočtového určení daní pro ČR je, např. proti Slovensku, poměrně košaté. Slovenská samospráva je financována inkasem celé daně z příjmu fyzických osob (30 % výnosu dostávají kraje, 70 % výnosu obdrží obce) a místními daněmi. Ve finančním vyjádření asi o 50 % lépe, než samospráva česká.
Daňové příjmy obecních samospráv ze státního rozpočtu se od 1.1.2018 konečně procentuálně srovnaly ve všech kategoriích RUD na 23,58 %. To znamená, že do rozpočtu obcí přijde 23,58 % celostátního výnosu daně z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi a kraji) a daně z příjmů fyzických osob (vybírané srážkou, ze samostatně výdělečné činnosti a ze závislé činnosti). Obce daň neplatí, takže vypočtená suma jim zůstává a k tomu ještě mají k použití celou daň z nemovitých věcí placenou za všechny nemovitosti nacházející se na jejich samosprávném území. Díky iniciativě mnoha lidí je pro obce stále zajímavější podíl na celostátním, stále rostoucím inkasu daně z hazardu.
Zákonem stanovené podíly obcí na celostátním inkasu z DPH, DPPO, DPFO a daně z hazardu jsou příjmy ze sdílených daní. Daň z nemovitých věcí je daní výlučnou (pro státní rozpočet je výlučnou daní inkaso spotřební daně). Suma sumárum: Obce a kraje získávají pro svoji nezastupitelnou úlohu a práci necelou třetinu sdílených daní (32,5 %) a to je opravdu málo. Zbývající 2/3 utratí stát (resp. vláda) a jak někdy neúčelně, z toho až mrazí. Má-li být krajská a obecní samospráva v pravém slova smyslu samosprávná, musí mít příjmy ze sdílených daní alespoň 40 % (a ne poslouchat doporučení, že je možno vše dohnat nárůstem daně z nemovitosti).
A teď druhá fáze. Balík RUD je sdílenými daněmi (zákonně) naplněn a nyní se musí rozdělit mezi 6 254 obcí a 13 krajů.
V případě obcí jsou stanovena čtyři kritéria a váha jednotlivých koeficientů:
Rozloha katastrálního území
(započítává se max 10 ha na obyvatele) 3 %
Prostý počet obyvatel 10 %
Počet obyvatel upravený přepočítávacími koeficienty 78 %
Počet dětí MŠ, žáků ZŠ 9 %
Je to velmi špatný systém, který je postaven především na kritériu počtu obyvatel. Podle toho se rozdělovalo 90 % příjmů sdílených daní, od 1.1.2018 „jen“ 88 %. To je moc a je to šikanózní vůči menším obcím. Velké obce dostanou hodně, protože mají hodně obyvatel a na jednoho obyvatele dostanou také více, než malé obce, protože mají hodně obyvatel…
Dnes víme, že financování obcí, které mají MŠ či ZŠ nebo obojí je zcela nedostatečné. Nejspravedlivější byl původní systém, kdy se rozpočítaly neinvestiční náklady mezi obce, podle počtu jejich žáků. Ani po r. 2018 zvýšený koeficient ze 7 na 9 % potřebné náklady neuhradí.
Příklad:
V roce 2017 jsme opravovali střechy a modernizovali kotelnu ve Speciální ZŠ
– náklady přes 4 mil. Kč.
Z RUD jsme dostali na 579 žáků 5,3 mil. Kč na neinvestiční náklady dvou ZŠ a jedné MŠ.
Rozpočet města pro ZŠ a MŠ 2017 byl jen pro potřebu odpovídajícího chodu škol -6,5 mil. Kč
Vyvolané neinvestiční náklady -4,1 mil. Kč
Příjem z RUD +5,3 mil. Kč
Zatížení rozpočtu města v r. 2017 -5,3 mil. Kč
Z toho náklady na 1 žáka 18.307,- Kč/rok
V roce 2018 jsme rekonstruovali víceúčelové hřiště za 4,8 mil. Kč (šance na dotaci žádná)
Rozpočet města pro potřebu škol -6,5 mil. Kč
Jen hřiště + ostatní vyvolané neinvestiční náklady -5,8 mil. Kč
Příjem z RUD 584 žáků x 13.700,- Kč (údajně) + 8 mil. Kč
Zatížení rozpočtu města v r. 2018 -4,3 mil. Kč
Z toho náklady na 1 žáka 21.062,- Kč/rok
Průměrné neinvestiční náklady na žáka MŠ + ZŠ v letech 2017 a 2018 jsou 19.685,- Kč.
V příštím roce to budou další miliony na odvětrání tříd, doplnění venkovních učeben a tak je možno pokračovat.
Závěrem k tomuto kritériu je nutno říci, že pokud chceme předškolní a školní výuku mít na solidní úrovni (robotizace, kybernetizace), musíme počítat s náklady na žáka cca o 50 % vyššími, než dává letošní váha koeficientu 9 %.
A úplně na závěr návrh úpravy váhy jednotlivých koeficientů.
- Rozloha katastrálního území, byť je omezena na 10 ha/obyvatele je nesmysl.
Nahradit rozlohou zastavěného území s váhou 9%.
- Počet dětí MŠ, žáků ZŠ – zvýšit koeficient minimálně na 14 %.
- Prostý počet obyvatel zůstává 10 %
- Počet obyvatel upravený přepočítávacím koeficientem 67 %.
Komentář:
ad a) Rozloha zastavěného území reprezentuje téměř vše. Vodovod, kanalizaci, plyn, zeleň, chodníky, místní komunikace, odpady atd.
ad b) Počet dětí v MŠ a ZŠ nepostihuje vůbec Základní umělecké školy, které také něco stojí, ale nárůst koeficientu na 14 % by řešil to nejdůležitější.
ad c, d) Podělování prostředků z RUD podle počtu obyvatel ze 77 % je až, až.