S blížícími se komunálními volbami v našem městě je jasné, že všem kandidujícím subjektům jde o obecné blaho. Jenže mnohé subjekty zapomněly na jednu podstatnou věc: radikálně řešit současné problémy našeho města.
Možná se ptáte, co myslím pod slovem radikálně. Myslím tím jít ke kořenům problému současného marasmu v našem městě a hledat obecná i specifická řešení. Jako KSČM jsme přistoupili k několika zásadním návrhům, které mají zlepšit funkčnost našeho města. V tomto článku představím dva body našeho volebního programu, které považujeme za stěžejní.
Prvním bodem, který má zlepšit fungování našeho městského úřadu, je, že se nově zavede úřední den v pátek. Co nás k tomu vede? Jednoduchá logika. V dnešní době si lidé většinou berou dovolenou, když si prodlužují víkend. Tedy na páteční den. Z logiky věci plyne, že když si berou na onen den dovolenou, tak si i mohou na úřadech vyřídit potřebné věci. Chceme tím vyjít vstříc občanům, kteří by si museli nesmyslně brát dovolenou v jiné dny, protože náš městský úřad má úřední dny oficiálně v pondělí a ve středu. V úterý a ve čtvrtek jsou také otevřeny některé odbory úřadu, ale kupříkladu jen dopoledne. Chápu, že vzhledem k tomu, že se nově zavede pátek jako úřední den, tak to bude znamenat vyšší nároky na úřednice a úředníky. Vyjdeme jim také vstříc, a to tím, že se upraví dny v úterý a ve čtvrtek. Přísně vzato, agendu, kterou dělali v pátek, budou dělat v jiných dnech. Mnohá města mají pátek zaveden jako úřední den a není v tom problém. Navíc je tato úprava v kompetenci starosty, tajemníka a případně rady nebo zastupitelstva. Takže pojďme do toho!
Druhým bodem, který již v současné době vyvolává nemalé emoce, je, že nově budeme požadovat po církvi, aby přispívala do rozpočtu města. Co nás k této úpravě vede? Není to nic složitého: pokud má církev na území našeho města památky (jako že má) a vydělává na jejich návštěvnosti, tak je logické, že má přispívat do městského rozpočtu. Kupříkladu nejnavštěvovanější památkou byla loni v našem městě kostnice v Sedleci. Navštívilo ji přes 431 000 lidí (dle statistiky Středočeského kraje). Komu asi kostnice patří? Římskokatolické farnosti Sedlec. Když se podíváme na cenu vstupného, zjistíme, že základní vstupné je 90 Kč. Když si to vynásobíme, tak nám z toho vznikne pěkná částka.
Nyní se dostáváme k jádru samotného problému. Kolik peněz odvádí církev z toho, že vydělává nemalé finanční prostředky na návštěvnosti? Přece jsou tyto památky na území města. Peníze, které půjdou do rozpočtu města z této oblasti, se kupříkladu mohou použít na jeho rozvoj. Například i na opravu chodníků, protože po chodnících chodí právě turisté, kteří navštěvují ony památky. Chodí po nich všichni. Dokonce i církevní hodnostáři. Prostě všichni. Jedná se o veřejný prostor, a pokud jej někdo používá k tomu, aby jeho památku navštívili turisté, tak rovněž musí přispívat na jeho rozvoj a údržbu.
Zřejmě se ptáte, jak chceme docílit toho, aby církev přispívala peníze do městského rozpočtu. V zásadě máme dvě možnosti. Za prvé: gentlemanská dohoda, kdy se církev férově domluví s městem, kolik bude odvádět do rozpočtu. Někdo může namítnout, že církev přispívá do Fondu cestovního ruchu. Ten ale v letošním roce končí, takže se musí něco udělat dál. Fond cestovního ruchu shromažďuje totiž prostředky, které jsou následně určeny na propagaci a prezentaci destinace Kutná Hora a okolí. Kamenem úrazu tohoto fondu je, že příjmy do jeho rozpočtu jsou tyto: prostředky z rozpočtu města (!), finanční dary a příjmy z reklamní spolupráce. Přispěvatelem může být pouze subjekt, který působí v oblasti cestovního ruchu většinou na okrese (destinaci) Kutná Hora. Zde vidíte, že církev nemá žádnou povinnost do fondu přispívat. Vše je na bázi dobrovolnosti. To se musí změnit.
Za druhé pak obecně závaznou vyhláškou, kdy to prostě město církvi řekne jasně: Máte zde památky a vyděláváte na jejich návštěvnosti. Jsou na území města, a z toho důvodu požadujeme, abyste přispívali do obecního rozpočtu. Vyhlášku lze samozřejmě přesně napsat. Tohle je samozřejmě pouze modelový příklad.
Oponenti a kritici tohoto konceptu budou říkat, že to nejde. To už jsem slyšel mnohokrát. Všechno jde, když se chce, ale musí se chtít a nebát se. Věřím tomu, že lidé budou chtít opravdu v Kutné Hoře změny. Věřím, že k přemýšlení o tom, koho volit, přispěl i tento článek.