Když se kdokoliv z nás rozhodne, že si pořídí domácího mazlíčka, ať už se jedná o zakrslého králíčka, morče, kočku nebo psa, většinou neví, kam se při jeho koupi obrátit. Některá zvířátka se dají pořídit ve specializovaných zoo prodejnách, ale pokud jde například o pejska, tak tam samozřejmě nepochodíme. A protože je doba internetu, na kterém pořídíme cokoliv a ještě si můžeme porovnat cenu, většina z nás začne pročítat inzeráty se zvířaty a podle fotek a ceny řešit, kdo se tím naším budoucím mazlíčkem stane. Tento poněkud anonymní trh dal vzniknout nelegálnímu obchodu se zvířaty.
A tak může dojít k tomu, že především u psů se můžeme setkat s tím, že náš vytoužený mazlíček pochází z tzv. nelegální množírny. Jedná se o komerční velkochovné zařízení, kde jsou za otřesných podmínek, ve špíně, bez kvalitní stravy a v malých kotcích rozmnožována především populární plemena psů za účelem zisku. Je důležitý jen ten zisk a je dosahován tím, že je zvíře redukováno ze živé bytosti na pouhou věc a podle toho je s ním také zacházeno.
V loňském roce byla přijata novela veterinárního zákona, která v rámci boje proti množírnám např. nařizuje chovatelům pěti a více fen povinně se registrovat u Krajské veterinární správy. Toto nařízení je bohužel neefektivní, protože nebude mít téměř žádný praktický dopad na chovatele psů chovajících psy v nevyhovujících podmínkách, jelikož se ohlašovací povinnosti zcela jednoduše vyhnou a chov nenahlásí. Mnohem efektivnější, než další zpřísňování stávající legislativy (ta postihne stejně nejvíce ty poctivé chovatele), se jeví dlouhodobější osvětová kampaň k této problematice a varování širší veřejnosti před pořizováním zvířat z nevhodných chovů.
Nebuďme tedy lhostejní k tomu, z jakých podmínek náš budoucí mazlíček pochází. Pes není věc, kterou můžeme v internetovém obchodě vrátit, když nám onemocní nebo umře. A pokud musíme mít toho tzv. značkového, můžeme se obrátit na prověřené chovatelské kluby. Ale pokud jen hledáme toho mazlíčka a kamaráda, jsou přeci psí útulky, ve kterých čeká spousta pejsků na to, že je bude mít někdo rád. Protože když nebude poptávka, nebude ani nabídka a jen tak se dá vyhrát bitva proti množírnám. A toto bych také poradil všem, kteří se na mne obracejí se žádostí o změnu zákona v chovatelské oblasti. Můžeme sice zavést velice včasné povinné čipování psů a tvrdě postihovat obcházení zákona nebo umožnit státní veterinární správě ihned pokutovat tyto zločiny na zvířatech. Ale jako podstatně účinnější se jeví nebýt lhostejný ke svému okolí! Tito pseudochovatelé totiž nežijí ve vzduchoprázdnu.