Téma, které konečně začíná zajímat i politickou špičku v podobě tristního stavu na úřadech práce. Se zavedením nové legislativy začala eskalovat dlouhodobě špatná situace na jednotlivých úřadech práce, především ve strukturálně postižených krajích. Můžeme doslova mluvit o kolapsu státní sociální podpory, kde díky novému nárůstu agendy dochází opravdu ke každodennímu přetěžování zaměstnanců úřadů práce. Hmotná nouze zaostává, díky častému personálnímu podstavu, který se často nedaří doplňovat a kvůli velice složité administraci dávek, jsou zaměstnanci na pokraji svých sil. Pokyn z generálního ředitelství úřadu práce „pomáhejte si navzájem“ nefunguje, nemůže, nestíhá se a výsledek? Všichni jsou unavení a naštvaní jsou úředníci i klienti. V oblasti zaměstnanosti se nedaří zaměstnávat dlouhodobé klienty úřadu práce. V této oblasti se rozšiřuje především trend ladění spolupráce s lékaři ve smyslu dočasné pracovní neschopnosti. Navíc je zcela běžné, že lékaři nejsou vůbec informováni o nové legislativě a podkladech, které s tím souvisí. Často pak zcela zbytečně dochází k nepříjemným situacím mezi samotným úřadem práce a dotčeným lékařem.
Jak z toho ven? KSČM dlouhodobě poukazuje na velice tristní platový stav na ÚP. Nástupní platy se v čistém přibližují minimální mzdě, což je jeden z hlavních důvodů, proč již ve zkušební době končí noví zaměstnanci. Jednoznačně se musí provést důkladná revize celého dávkového systému a zjednodušit systém dávek, snížit nesmyslnou administrativu a naopak najít další cesty, jak zkvalitnit místo i proces pro klienty i samotné úředníky. Je třeba navrátit hlavní náplň tohoto úřadu, a to zprostředkování zaměstnání. Musíme si přiznat, že na úřady práce se dlouhodobě zapomínalo a staly se místem, kam se nechce chodit vůbec nikomu, bohužel ani zaměstnancům.