Máme za sebou volby prezidenta republiky. Vyhrál stávající prezident Miloš Zeman.
Komentářů k volbám jsme si užili až dost, takže je téměř zbytečné rozebírat veškeré aspekty a důvody volby. Takže jen pár postřehů:
Na Zemanovi není zajímavý jen způsob řeči, ale spíše jeho cesta politikou.
Předseda ČSSD, o kterém se mluví spíše jako o liberálovi. Předseda strany, který do ní vstoupil jen proto, poněvadž pochopil, že k prosazení svých zájmů a názorů potřebuje aparát strany.
Představitel strany, která chtěla předchozí politické elity naházet do Vltavy a pak s nimi uzavřel opoziční smlouvu.
Premiér úspěšné vlády, dobrý manažer, jehož personální politika vedla k tomu, že ani jeden jeho následovatel v ČSSD v jeho očích neobstál, což popsal ve své knize - Jak jsem se mýlil v politice. Předseda vlády, který se pyšní tím, že privatizoval banky, zavedl krajské zřízení, připravoval zrušení základní vojenské služby a podílel se na vstupu naší země do NATO. Výsledky těchto rozhodnutí každý vidí.
Proč tedy občané zvolili prezidentem Zemana? Možná je to tím, že většina Čechů nechce, aby je potkal osud Doda - Blbouna nejapného, který byl tak důvěřivý k lidem, že jej to stálo existenci a byl vybit. Možná Češi více než státy na západ od nás, nechtějí riskovat větší množství imigrantů, poněvadž vidí, co se děje v Německu, ve Francii a dalších státech. Nemají pocit, že by jejich přítomnost byla obohacující, spíše naopak, cítí se ohroženi. V tom je utvrzují i záběry hořících aut na předměstí Paříže či St-Lois v září loňského roku. Pocit bezpečnosti a spravedlnosti jsou nejzákladnější potřeby lidí, proto volili Zemana přes všechny jeho politické a osobnostní chyby.