Tato pomoc je beze sporu potřebná a ušlechtilá, ale měli bychom si především ujasnit, zda nám jde větší měrou o humanitární a rozvojovou pomoc nebo o ovlivňování vnitropolitického dění v cizích zemích. Tyto země totiž, stejně jako my, řeší obavu z ovlivňování vnitropolitických událostí zásahy zvenčí, a proto je třeba dát jim jasně najevo náš úmysl.
V rámci mezinárodní pomoci poskytuje Česká republika více než miliardu korun na rozvojovou a humanitární pomoc. Ta přímo poskytovaná prostřednictvím České rozvojové agentury MZV činí v letošním roce téměř 534 milióny korun. Samotné ministerstvo na tuto oblast přidává dalších 161 miliónů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dává 122 milionů na např. zahraniční studenty přijaté ke studiu na VVŠ v ČR vč. související agendy a Ministerstvo zdravotnictví pak 3 miliony na péči o tyto vládní stipendisty. Humanitární pomoc je plánována na 180 miliónů a transformační spolupráce na 63 miliónů. Tyto prostředky patří do dvoustranné rozvojové spolupráce.
Druhá skupina poskytovaných prostředků souvisí s mnohostrannou zahraniční spoluprací prostřednictvím mezinárodních organizací, jako je OSN či mezinárodní finanční instituce, ale také s formou příspěvku do EU. Podmínkou pro poskytování této formy pomoci je soulad mezi zaměřením aktivit a priorit jednotlivých organizací se zájmy ČR. Nejedná se ale jen o finanční příspěvky mezinárodním organizacím jako EU, OSN, OECD, jde také například o účast českých odborníků na projektech mezinárodních organizací jako UNDP, UNEP, UNFPA, FAO, INIDO, ITU a mnoha dalších. V rozpočtu MZV je na tuto činnost plánováno 1 966 miliónů korun, z toho 28 miliónů na dary mezinárodním organizacím a vybraným institucím do zahraničí. Dalších 60 miliónů je určeno na cílenou asistenci podpory obyvatelstvu Sýrie.
V roce 2002 vznikla platforma pro spolupráci nevládních neziskových organizací FoRS, která by měla zastřešovat rozvojovou spolupráci spolu s rozvojovým vzděláváním a humanitární pomocí. Zahrnuje 30 členských organizací, 10 pozorovatelských organizací a 4 fyzické osoby (oblast vzdělávání). Na fóru se mimo nevládních organizací účastní také stát prostřednictvím MZV přímo a zprostředkovaně přes ČRA. Toto fórum je členem mezinárodního sdružení CONCORD pro humanitární pomoc a rozvoj, čítajícího kolem 1600 organizací.
Pokud bych se pustil do výčtu jednotlivých aktivit na poli humanitárních a rozvojových projektů, mám materiálu na zajímavou knihu.
Co však stále budí zájem a kontroverze mezi občany i samotnými nevládními neziskovými organizacemi, jak jsem již předestřel v úvodu, je politické zadání mnohých aktivit, spojené s tak zvaným „exportem demokracie“. Ten vyplývá i ze zadání české zahraniční pomoci nazvané „transformační spoluprací“, která doplňuje zahraniční rozvojovou spolupráci a soustřeďuje se na „vytváření a posilování demokratických institucí, právního státu, občanské společnosti a zásad řádné správy veřejných záležitostí. Cílem je podpora transformačních procesů formou nízkorozpočtových neofenzívních typů školení, stáží a seminářů zaměřených na rozvoj lidských zdrojů (občanská společnost, média, humanitární vzdělávání, demokratické instituce, místní samospráva, právní řád apod.) v oblastech ovládaných totalitními režimy, s využitím specifické české zkušenosti, s přechodem od totality k demokracii v 90. letech minulého století.“
Tento projekt transformační spolupráce vznikl dlouho před praktickým používáním termínu „hybridní války“, ale dnes bych se nebál jej použít. Z neformálních debat se členy FoRS je zřejmé, že ve své práci v zahraničí, a to mnohdy v neklidných oblastech, považují toto politické zadání a úkoly za problematické. Je totiž schopno diskreditovat činnost těchto organizací, a tím zabránit pokračování v plnění humanitárních úkolů. Tyto hybridní hrozby se naplno rozhořely v souvislostmi s arabským jarem a vývojem na Ukrajině a čím dál tím více zaznívají otázky, zda není zneužívána dobrá vůle a ochota lidí pomoci jiným lidem v nouzi.
A tak jediným transparentním řešením je důsledné oddělení nevládních neziskových organizací s politickým zadáním od čistě humanitárních organizací. V rámci projednávání rozpočtu pak zavedení průřezové kapitoly zahraniční rozvojové pomoci ČR, kterou by měli projednávat poslanci například petičního výboru, vzhledem k převažujícímu humanitárnímu poslání této pomoci. Jako poslanec KSČM a člen petičního výboru budu usilovat hlavně o to, aby se tato zahraniční pomoc zprůhlednila a zabránilo se poškozování dobrého jména České republiky v zahraničí.