Každý z kandidátů na prezidenta se snaží, seč může. Je třeba získat body a je jedno, jakým způsobem. Producent Hannig společně s bývalým šéfem Akademie věd Drahošem, oba méně výrazní v tomto střetu, vyzvali prezidenta Zemana, aby zveřejnil důvěryhodné zdroje financování své kampaně. Chápu. Jak u nás jde o peníze, pak soused bude sousedovi závidět i kozu. Pan Hannig zase v jedné z besed televizního moderátora obvinil, že je jako já v padesátých letech. To, že jsem v té době byl kluk školou povinný, mu jaksi uniklo.
Pan Horáček se zase producíruje vedle bavičky Bubílkové na Šlágru, který poslouchá starší generace, aby i tu získal na svou stranu. O tajných sázkách na koně, které byly prvním krokem k jeho milionům, se pochopitelně nemluví. Je a musí být vzorem morálky. Pan Topolánek je na rozdíl od nich, a těch dalších, razantnější. To, že ani on to s financemi na kampaň nemá nejlepší, Drahošovi a Hannigovi nevadí. Je ze stejného protizemanovského tábora, proč tedy na něj útočit, i když někteří komentátoři se zcela naivně ptají, proč ti, co jsou přece jen nalevo od středu a jsou protihavlovští, se nerozhodnou právě pro něj, protože on není havlista a ani Evropská unie není jeho hobby.
Protože i já dostal podobnou otázku, pokládám za nutné na ni odpovědět. Především neztotožňuji se s jeho výrokem »Vadí mi, že v těchto dnech neprobíhá občanská neposlušnost«. Nejen proto, že nevím, proč by měla probíhat. Byly doby horší – tehdy nás společně se zpívající ministryní Vlastičkou Parkanovou chtěl ochránit před »ruskými střelami« vybudováním americké základny s radarem přímo v srdci Čech, v Brdech. Nepovedlo se, i když paní Vlasta nám zapěla popěvek o vlajce s pruhy. Tisíce lidí proti tomu protestovaly, což ve svém důsledku znamenalo konec s prodejem naší vlasti Američanům. Ale ani tehdy to nebyla občanská neposlušnost, která zastavila Topolánkovy plány.
A dále – nevím, proč bych měl dát svůj hlas Topolánkovi, jenž neváhal za peníze daňových poplatníků (všimněte si, jak často tato dvě slova někteří lidé používají) jet do Spojených států, aby připnul Mašínům své premiérské vyznamenání. Nevím, proč bych mu měl fandit, když za něj byl učiněn pokus vytunelovat důchodový fond vytvořením tzv. druhého pilíře, když za něj bylo vytvořeno »julínkovné«, to znamená první krok k postupné privatizaci zdravotnictví, když Kapsch za podivných okolností dostal právo vybírat mýtné na dálnicích, když ještě jako premiér svou »nevymáchanou pusou« urazil část obyvatelstva, když má nezastupitelný podíl na přistoupení naší republiky k Lisabonské smlouvě, která nás zbavila části naší samostatnosti.
Ne nebudu ho volit.
Všechny kandidáty si mohu doma udělat z plastelíny, ale jen Miloš Zeman je pro mne skutečným prezidentem.