Město, kde se dobře žije

8. 1. 2018

Město Plzeň je dlouhodobě vyhodnocováno jako jedno z měst, kde se dobře žije. Praha to jistě není, ale je pravdou, že město není zatím zadlužené, staví se dost bytů, nezaměstnanost je malá, postavilo se nové divadlo, veřejná doprava je na dobré úrovni, zdravotní péče je dostupná, prostě paráda. O to více překvapila zpráva ČT z 3. 1. 2018, že v Plzni končí non stop zubařská pohotovost na Poliklinice Denisovo nábřeží.

Tady něco nehraje. Město, které je na tom tak dobře, najednou ruší pohotovost. Argumenty typu, že je málo zubařů na službu, ušetřené miliony či zneužívání pohotovosti pracovními agenturami jsou sice argumenty, které více či méně můžeme akceptovat, ale tento vývoj neodpovídá městu, kde se má tak dobře žít.

Když se podíváme na uvedené argumenty, tak kde by mělo být více zubařů než ve městě, kde se vzdělávají? Zneužívání pohotovosti jistě lze řešit i v rámci platné legislativy a hledisko ušetření pěti milonů korun v rozpočtu bohatého města nemá žádný význam. Pokud bychom přistoupili na argument šetření, tak můžeme zrušit veškeré veřejné služby a ušetříme ještě víc, ale pak přestane město fungovat.

Ještě nám zbývá jedna možnost, proč město omezuje potřebnou službu. Možná příslušný úřad není schopen zajistit její provoz. Pak následně vzniká otázka, zda potřebujeme takový úřad.

Právě se bavíme o městě, kde se dobře žije. Když se však zamyslíme, jak takové služby fungují na Šumavě či v místech, kde je daleko do většího města, tak to by jednoho z té představy až rozbolely zuby. Opravdu je tedy Plzeň městem, kde se dobře žije? K té kvalitě života patří i bezpečnost ve městě, ale to je jiná otázka.

Autor: 
Josef ŠVARCBEK

Články

.