Před koncem roku 2017 nebylo možno přehlédnut příspěvek hájící přítomnost zeleného prvku v našem programu. Informace obsažené v tomto příspěvku jsou pravdivé, avšak takových pravd je mnoho, aniž by byly přínosnou součástí politického programu konkrétní strany. Ten se utváří podle toho, jaké společenské zájmy konkrétní strana hájí, jaké preference má cílová skupina jejích voličů a co jim může tato strana reálně nabídnout.
Z pozice KSČM by bylo chybou ekologická témata zcela ignorovat, ale ještě mnohem větší chybou by bylo učinit z nich jedno z témat klíčových a navíc nezávislých na zájmech člověka. Mezi sociální a ekologický témata nemůžeme klást rovnítko. Sociální okruh pro nás musí být jasnou prioritou!
Jsme stranou hájící vykořisťované, kteří mají mnohdy problém zajistit uspokojení svých elementárních potřeb jako jídlo, bydlení či ošacení, a náš program proto musí řešit především tyto jejich potřeby. Naše voliče primárně nezajímá podpora čisté mobility či snižování energetické náročnosti. Velmi je však zajímá, zda jejich měsíční příjem postačí k pokrytí oněch elementárních potřeb či zda si z něj dokážou ušetřit třeba na starou škodovku, a to pokud možno bez „filtru pevných částic“ coby zdroje neustálých problémů a tahání lidem peněz z kapes ve jménu ekologie.
Nemajetné rodiny na venkově potřebují topit co nejlevněji, protože jinak by posléze neměli třeba na jídlo. Mentorovat je za těchto podmínek nutností ekologických paliv či nového kotle se rovná naší politické sebevraždě. Dokud neumíme zajistit všem pracujícím uspokojení existenciálních potřeb, je absurdní činit programové priority z neexistenciálních cílů. Každý politický program je otázkou priorit a tou naší musí vždy být člověk.
Lidé také určitě nezapomněli kupř. na nekonečné prodlevy s dostavbou obchvatu Plzně, kdy kvůli hmyzu obývajícímu kopec nad zamýšleným dálničním tunelem dlouhé roky trpělo desetitisíce obyvatel i řidičů prodlevami s dostavbou. Vplouvat dobrovolně do těchto vod ekodeviace by pro nás bylo jednou z nejrychlejších cest, jak z politické mapy zmizet úplně. Volební výsledky Strany zelených mohou být rovněž ukazatelem společenské poptávky po těchto segmentech politiky u nás.
Od našich voličů nelze ani očekávat, že se za situace vlastních existenciálních problémů budou zabývat např. existenciálními problémy žab či sarančat. Rovněž odpadová politika zemí třetího světa je jistě zavrženíhodná, ale na život našich občanů má nesrovnatelně menší vliv než rozkradený státní majetek, žebrácké mzdy, důchody či předražené potraviny. Navíc je ČR v globální perspektivě zcela zanedbatelným původcem globálních ekologických problémů. A představa, že naší „mezinárodní autoritou“ přimějeme kupř. USA k dodržování Kjótského protokolu je snad iluzornější i než Campanellův Sluneční stát.
Nejhorší je však ještě něco jiného. Koncepce „rudozeleného“ programu v naší straně bohužel mnohdy slouží jako záminka k potlačování rudého prvku prvkem zeleným. Stala se nástrojem těch, kteří hledají veškeré způsoby, jak vytlačit z našeho programu skutečné socialistické ideje a jsou ochotni je nahradit čímkoliv jiným, včetně budování příbytků pro bobry. Názor našich voličů jasně ukázaly poslední krajské, senátní i sněmovní volby. Na nás záleží, kdy ho konečně pochopíme.