V roce 1992 vydala skupina 1500 světových vědců výzvu »World Scientists´ Warning to Humanity«, která varovala před cestou lidstva do záhuby. Po čtvrt století vyšel v časopise Bio Scientist další apel nazvaný »Varování lidstvu – druhá upomínka«. Ten již podepsalo na 15 tisíc vědců ze 184 zemí (desítky jich je z ČR). Konstatují, že většina problémů zůstala nevyřešena. Signatáři této upomínky, upozorňuji, že nejde o alarmistickou akci, ale o shrnutí zásadních trendů. Bojovníci s alarmismem (často zejm. politici, ale i vědci z jiných oborů) totiž původní výzvu napadali jako nepřiměřenou a statisticky nedoloženou. Signatáři zdůrazňují, že rostoucí zátěži čelí nejen přírodní ekosystémy, ale i lidský organismus. A obojí v mnoha ohledech selhává.
Ekolog William J. Ripple, iniciátor výzvy ze státní university v Oregonu, řekl, že lidé by měli pochopit, že se snaží chránit svět před reálnými problémy. Bohužel, lidé jsou čím dál víc odtrženi od reality, přestávají vnímat, že jsou součástí společenských i přírodních procesů. Bez ohledu na statistické spory ohledně modelování ekologických hrozeb, problém je reálný. A nadávání na otravné »ekoteroristy« nepomůže.
Jde nejen o globální změnu klimatu kvůli produkci skleníkových plynů, ale i o odlesňování Země (za posledních 25 let jsme přišli o 130 milionů hektarů lesa) a také o vysoký stupeň přelidnění (7,5 miliardy lidí na naší planetě je skutečně hodně). Lesy jsou důležité i pro koloběh vody a prvků, jsou hlavní zásobárnou uhlíku. Suchá místa se mohou stát ještě suššími a miliardy lidí se mohou dát do pohybu.
V malé ČR nemůžeme ovlivnit situaci na celé planetě, máme ale i svůj díl odpovědnosti. Pokud ve volebním programu KSČM byla důležitá priorita »Příroda pro nás i další generace«, bylo to proto, že považujeme za potřebné prosazování dlouhodobě udržitelného rozvoje. Udržitelné zemědělství, doprava a energetika jsou strategickým požadavkem i pro ČR. Na prahu nového roku si dejme předsevzetí, že předáme tento svět našim dětem v lepším stavu, než v jakém je dnes.
Pozornost se v poslední době poněkud posunula od zelené politiky k jiným tématům. V podmínkách kapitalismu je prosazení udržitelného rozvoje v řadě směrů těžko řešitelný problém. To je ale spíše důvodem k nové iniciativě vycházející ze zájmů lidí a ve spolupráci s ekologickými občanskými sdruženími. Mezi prioritní problémy ČR lze řadit vysokou surovinovou a energetickou náročnost hospodářství a ekologickou negramotnost většiny obyvatel ČR. KSČM v tradici svého rudozeleného programu zdůrazňuje soulad sociální soudržnosti a ekologických standardů. Tento veřejný zájem by měl být také součástí programové orientace nového vládnutí. Souvisí s tím i boj se suchem, férová cena vodného a stočného, podpora snižování energetické náročnosti, čisté mobility i ochrana půdního fondu. Je třeba si uvědomit potřebu konat a zamezit další devastaci, před kterou i čeští vědci varují.