V Poslanecké sněmovně existuje více méně shoda na tom, že by měl být řádně, ale i rychle projednán vládní návrh Státního rozpočtu na rok 2018. Totéž bude úkolem Rozpočtového výboru v příštích několika týdnech. Budu klást důraz na to, aby i na půdě výboru byly vytvořeny předpoklady pro jeho řádné a rychlé projednání. Je totiž velice důležité, aby státní rozpočet platil od 1. ledna příštího roku a naše země se nemusela uchýlit k rozpočtovému provizoriu.
Rozpočtové provizorium by totiž znamenalo, že by nedošlo například ke zvyšování platů učitelů, policistů a zvyšování důchodů. Rozpočet musí být schválen, aby k těmto krokům mohlo dojít. Rozpočtové provizorium by nebylo dobré ani pro fungování samotné správy státu, mohlo by to narušit - ve smyslu dočasného přerušení - realizaci rozvojových záměrů nejrůznějších státních politik a koneckonců by to vyslalo jistě negativní signál jak českému podnikatelskému sektoru, tak i zahraničním investorům zvažujícím kapitálový vstup do české ekonomiky. Nelze vyloučit ani negativní odezvu v ratingovém ocenění Česka s možnými negativními dopady i na obsluhu státního dluhu či na obsluhu dluhů korporátních. Negativa rozpočtového provizoria jsou značná a jsem ráda, že v Poslanecké sněmovně převažují názory, že tomuto provizoriu je nutno zabránit.
Posouzení vládního návrhu Státního rozpočtu na rok 2018 v Rozpočtovém výboru nebude jednoduché. Již nyní jsou výhrady vůči předloženému návrhu. Nemám za to, že bychom měli do předloženého vládního návrhu nyní významněji zasahovat. Výhrady, které padají, jsou mnohdy oprávněné a závažné a měly by být v Rozpočtovém výboru i dalších odborných výborech Poslanecké sněmovny řádně prodiskutovány a věcně vyargumentovány. Také nemohu vyloučit v 1. a 2. čtvrtletí příštího roku případné věcné úpravy zákona o Státním rozpočtu na rok 2018. Vláda by měla k 30. 6. 2018 připravit informaci o promítnutí výsledku roku 2017 do Státního rozpočtu 2018 nebo přímo změnu zákona o Státním rozpočtu na rok 2018.
V Rozpočtovém výboru bude v roce 2018 opravdu mnoho úkolů, které bude nutné bezodkladně řešit. Jde například o skutečný rozpočtový, ale i makroekonomický vývoj v roce 2017 a prognózu pro rok 2018. Jde v této souvislosti o nové posouzení toho, jak na tyto skutečnosti reflektuje státní rozpočet, který přece jenom vychází z poznání těchto vývojových tendencí v polovině roku 2017. Zdali se něco změnilo, v jakém směru jsou změny podstatnější povahy či nikoliv, a je-li třeba v rozpočtu na ně reagovat.
Bude nutné i nově posoudit hlavní věcné problémy v rámci ČR a jak toto reflektuje náš státní rozpočet. V této souvislosti půjde o to znovu pečlivě zvážit rozpočtovou strategii českého státu pro příští roky.
K případným rozpočtovým úpravám bude možné odpovědně přistoupit až po provedení analytických kroků a navrhnout případné úpravy jednotlivých kapitol Státního rozpočtu na rok 2018. A to pochopitelně jak na jeho výdajové straně, tak i na straně příjmové. V této souvislosti možná i nově ocenit dnes deklarovanou výši rozpočtového schodku. A to zejména ve smyslu jeho případného dalšího snížení. Jsem stoupencem vyrovnaného rozpočtového hospodaření. Je třeba vzít v potaz skutečnost, že v prvním čtvrtletí roku 2018 bude rozhodovat již nová vláda a lze předpokládat, že její programové priority bude nutné rovněž do Státního rozpočtu na rok 2018 promítnout. Je nemožné předpokládat, že tato vláda bude ve své rozpočtové politice realizovat záměry předchozí vlády.
Nebude to jednoduché, ale jde o budoucnost občanů a České republiky.