Konečně se i v širším politickém prostředí začalo vážně hovořit o nezbytnosti zvýšení nízkých důchodů. Zavedení minimálního, nebo garantovaného důchodu se zřejmě objeví i v programovaném prohlášení nové Vlády ČR. KSČM nebyla a není příznivcem rovného důchodu, který prosazovala ODS a ke kterému mohou vést některé návrhy pravice, jako je stanovit jednotnou garantovanou výši důchodu z 1. pilíře pro všechny stejně, vícepříjmovým občanům ještě více snížit stropy na odvody do důchodového pojištění a další část peněz k tomuto rovnému či garantovanému důchodu ať si každý naspoří v ekvivalentních privátních fondech. To není programem komunistů. My jsme pro to, aby i tzv. státní důchod byl motivační, to znamená zásluhový a přitom měl silnou solidární dimenzi. Musí zabezpečovat solidní živobytí pro všechny, kteří poctivě pracovali!
Stanovovat v našem pojistném systému výši minimálního důchodu má svá úskalí. Jde o to, abychom nepodpořili jeho zneužívání a nesrovnali do jedné linie „rovného“ důchodu velmi diferencovanou příjmovou skupinu s nízkými výpočtovými základy. V podstatě již dnes existuje minimální důchod. Při splnění dvou podmínek, a to dosažení věkové hranice a potřebné doby pojištění je pro r. 2017 stanoven ve výši 3.320 Kč (2.550 pevná část + 770 minimální procentní část). Životní minimum však činí 3.410 Kč + nárokové dávky pomoci v hmotné nouzi či ze státní sociální podpory, především na bydlení.
Komfortní řešení komplikuje zavedení důchodového pojištění. V souvislosti s ním se sleduje bilance příjmů a výdajů, přičemž výpočet důchodových dávek je korigován zákonem s využitím pojistné matematiky. Požadujeme proto diskuzi o návratu z pojistného systému k systému zabezpečovacímu, který by umožňoval v jedno propojit s důchody i sociální dávky. Nevytvářel by se tak na virtuálním důchodovém účtu logický deficit vyplývající ze změn parametrů, nebo z nároků, které nejsou kryty odvody z pojistného. Jde o náhradní doby či vyloučené doby např. za nemocenskou, karanténu, mateřskou, rodičovskou, nezaměstnanost, studium, vojenskou prezenční službu.
Při stanovení minimálního důchodu musíme vzít v úvahu i logiku rozhodnutí Ústavního soudu z 16. 4. 2010. Nebylo by spravedlivé, aby měli stejně vysoký důchod ti, co pracovali za minimální mzdy či platy na plné úvazky s těmi, kteří pracovali za minimální mzdy na zkrácené úvazky, nebo optimalizovali příjmy a výdaje svých živností a odvedli na důchodové pojištění jen zákonné minimum.
Na začátku minulého roku způsobil velký rozruch dopis MPSV adresovaný podnikatelům, který splnil informační povinnost a upozornil adresáty na to, jak se budou vypočítávat jejich důchody a kolik dostanou v případě, že budou odvádět jen minimální zálohy (takovýto důchod by činil v r. 2016 jen 5.768 Kč), což se týká cca 50 procent OSVČ, kteří mají povinnost odvádět pojistné jen z 50 % svých zisků. Velikému riziku jsou rovněž vystaveni sezonní zaměstnanci, pracující na neplnohodnotné pracovní smlouvy, dlouhodobě nezaměstnaní apod. Toto vše bude nutné vzít v úvahu.
Doufám, že diskuze se bude vést na odborné úrovni a nebude zatížená ideologickými předsudky. Pokud budeme k těmto jednáním přizváni, budeme, stejně jako v minulosti, dbát na to, aby i nízkopříjmoví občané měli zajištěn solidní důchod, který bude odrážet jejich potřeby i zásluhy. Chceme především pomoci vyšší valorizací starodůchodcům, posoudit nově výše pozůstalostních důchodů a nejnižší důchody provázat automaticky se sociálními dávkami, zejména životním minimem.