Komunistická strana Čech a Moravy ve svém volebním programu prosazuje výši minimální mzdy na úrovni 50 % průměrné mzdy, což i při schválené poslední platné výši 12 200 Kč od 1. ledna 2018, nedosahuje. KSČM usiluje o částku kolem 15 tis. Kč. Zároveň však zdůrazňujeme, že cílem je přiblížit se úrovni průměru EU. Jsme součástí Evropské unie, ale naše průměrná výše platu tomu v žádném případě neodpovídá.
Minimální mzda byla zavedena v roce 1992. Nezvyšování minimální mzdy v letech 2007 až 2012 přispělo k výraznému oslabení základní funkce minimální mzdy a významnému poklesu kupní síly zaměstnanců pracujících za minimální mzdu. Minimální mzda se začala zvedat až po roce 2013. Za posledních 15 let vzrostla téměř dvojnásobně: z 6 200 Kč v lednu 2003, na 12 200 v lednu 2018, což je ale v současné době stále v čistém příjmu na hranici chudoby, která se pohybuje pod 11 tis. Kč.
Světové ekonomické fórum ve své letošní zprávě konstatuje, že minimální mzda stmeluje společnost a většinou nemá výrazně negativní dopad na nezaměstnanost. Tedy nezpůsobuje velké propouštění. Levice v Evropském parlamentu navrhuje, aby nejnižší garantovaný plat představoval 60 % průměrné mzdy v každém členském státě EU, což by v tuzemsku znamenalo zvýšení zhruba o polovinu. Ale i řada vyspělých zemí jako je Dánsko, Finsko, Švédsko nebo Rakousko tento institut vůbec nemá, protože tamní zaměstnanci umějí vyjednávat sami prostřednictvím odborů.
Podle posledního rozhodnutí vlády vzroste minimální mzda od ledna 2018 o 1 200 Kč, na 12 200 Kč. Odbory požadovaly růst o 1 500 Kč, zaměstnavatelé chtěli nárůst o 800 Kč. Kompromisní navýšení o 1 200 korun příští rok podle propočtů MPSV vyjde podnikatele na 3,1 miliardy navíc a stát na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by mělo do státního rozpočtu přijít o 1,28 miliardy více.
Podle nové zprávy Evropské odborové konfederace, jsou v mnoha zemích EU minimální mzdy tak hluboko pod oficiální hranicí chudoby, že mnozí pracující mají problémy s výplatou vyjít.
Aby se vyhovělo požadavkům na výši minimální mzdy, musela by se zvýšit například ve Španělsku o 62 %, v České republice o 51 % a v Německu o 28 %, jen aby dosáhly hranice příjmové chudoby (kterou stanovila OECD ve dvou třetinách národní mediánové mzdy).
V deseti zemích EU je minimální mzda na úrovni 50 % mediánové mzdy nebo pod ní, což představuje značné problémy pro ty, kteří za minimální mzdu pracují.
KSČM bude i v oblasti odměňování zaměstnanců důsledně prosazovat cíle ze svého volebního programu. Jsme na straně požadavků odborů, s kterými jsme připraveni postupy konzultovat a koordinovat. Našim cílem je postupné dosažení průměrné úrovně EU15. A to včetně celkových nákladů na pracovní sílu, včetně různých bonusů, které nejsou v podmínkách České republiky dosud standardně využívány. Předpokladem dosažení toho, aby minimální mzda činila na konci volebního období 50 % průměrné mzdy je její růst vždy o 2,5 %, tedy v r. 2019 na 42,5 %, v r. 2020 na 45 %, v r. 2021 47,5 % a v r. 2022 50 %.