Parlamentní listy: Andrej Babiš bude v případě svého vítězství ve volbách potřebovat někoho, kdo podpoří jeho vládu. O komunistech v MfD uvádí, že mají úplně jiný program. Za jakých podmínek by KSČM podpořila Babišovu vládu? A co říkáte na to, že Babiš říká, že jim klesají preference a že on asi premiérem nebude? Je to od něj nějaká lišácká taktika?
J. Skála, místopředseda ÚV KSČM: Říká-li, že mu klesají preference, sám Andrej Babiš, nemám důvod s ním polemizovat. Zda je to i "lišácká taktika", ví zase jen on sám. Premiérem se skutečně stát nemusí. A to i v případě, že vyhraje o celé koňské délky. Dovedu si dokonce představit, že otěže nejsilnější opoziční strany mohou být parádní investicí do budoucnosti. V takovém případě by totiž vláda, schopná získat parlamentní většinu - byť asi jen s hodně odřeným poprsím - byla téměř s jistotou slepencem ze stran, které nám šafářují už skoro třicet let. A tedy i s rodokmenem, vrostlým hluboko do privatizačního pitavalu, proměny země v cizí kolonii, totální destrukce její obranyschopnosti - a všudypřítomného přediva "tunelů", financujících i politiku. Že by to panstvo nepojalo jako šanci, jak zamést vlastní hříchy pod koberec? A uložilo si i pokání a zmrtvýchvstání morálky? Na to si nevsadí ani Nanynka, vyrážející do zelí. Pro hnutí se zázemím ANO by to byla nahrávka na zdrcující smeče.
Pokud jde o KSČM, my o tom, jak dál, rozhodujeme kolektivně - a logicky až po volbách. V tuto chvíli proto jen pár ryze osobních poznámek. Z toho, kam míří naše republika i okolní svět - a jakým směrem to berou většinové nálady - plyne šance i povinnost násobit náš opoziční potenciál. Stupňovat ho jak vlastní iniciativou, tak budováním ještě mnohem širších spojenectví. Do vlády, podřízené povelům USA, NATO i bruselské "eurokracie", by se strana našeho typu hrnula, jen kdyby chtěla spáchat sebevraždu. A fakt, že máme úplně jiný program, přece konstatuje sám Andrej Babiš. Z toho, co říkám, však přirozeně neplyne, že chceme být v opozici za každou cenu a "na věčné časy". Co dodám hned obratem, není o vztahu k ANO a Andreji Babišovi. Je to koncepční úvaha, a ne žádný jinotaj na téma "osob a obsazení". Jak naši členové, tak voliči se ztotožní jen s kroky, jimiž se nezpronevěříme sami sobě. Situaci, kdy podpoříme přijatelnější variantu - a zablokujeme tím očividně větší zlo - si představit dovedu. Možná nastane dřív, než se to jeví dnešníma očima. Svět kolem nás - i poměry doma - k ní míří stále víc. Zájemce o naši podporu pak bude muset překročit svůj stín. To ovšem udělá až pod tlakem okolností. Teprve za situace, kdy už to "postaru" půjde jen za cenu, že se to obrátí i proti němu. A tedy i tváří v tvář skutečně široké a akceschopné opozici.
V opozici "proti všemu a všem" jsme ovšem nebyli nikdy. Cokoli je změnou k lepšímu, podpoříme i kdykoli příště. Ať už s tím přijde kdokoli.