Senzory Martina Malého: Průmysl 4.0 – více než jen průmysl!

27. 8. 2017

Kdo by se netěšil, až k nám dorazí Průmysl 4.0? Digitalizace, inovace, rekvalifikace, automatizace, restrukturalizace a revoluce!

Průmysl 4.0 se nám blíží mílovými kroky. Určitě jste si toho všimli ve všech možných ekonomických magazínech, v denním tisku i tlači, nemluvě o webech široko daleko. Udělal jsem si takovou drobnou rešerši a připravil jsem pro vás přehled toho, jak na tom s Průmyslem 4.0 jsme, respektive jak to z novinových článků vypadá, a z nánosu nadšených slov jsem se snažil vydolovat to, co je skryté mezi řádky…

Novináři většinou naprosto netuší, co Průmysl 4.0 vlastně je, takže se ptají nejrůznějších vizionářů, ředitelů firem, průmyslových podniků a analytiků, co si pod tím mají představit. Pak to odvyprávějí svým čtenářům, a posunou tak problém na někoho jiného – na čtenáře. Ať čtenář taky neví, co si pod tím představit!

Majitelé firem mají v otázce Průmyslu 4.0 jasno: Je to skvělá příležitost. Sice přesně nevědí, o co půjde, ale od toho mají své manažery. A hlavně se díky tomu všude mluví o potřebě zvyšování kvalifikace u dělnických profesí, takže konečně budou moct vyhodit největší zoufalce a nahradit je nějakým strojem, co bude levnější a nebude v odborech.

Odboráři mají taky jasno. Je to spiknutí pravice a nadnárodních korporací, co jde proti národním zájmům, a především proti zájmům pracujících. Stran nových technologií jsou odborářské priority jasné: Ani muže ze závodu, ani haléř ze mzdy, víc dovolené, zkrácení pracovního týdne za stejné peníze, zachování stravenek, a kdyby něco, tak stávková pohotovost! Průmysl 4.0 a případné změny vyvolané technologiemi jsou přeci problém zaměstnavatelů!

Management firem jasno nemá, ale to nikoho nepřekvapuje. Neví, co nové technologie přinesou, ale bude je do roztrhání těla podporovat, popřípadě jim bude bránit. To se ještě uvidí. Dnes je rozhodně brzo na to říkat, jestli to bude tak, či onak, ale jasné je, že rozhodnutí managementu budou závazná, pevná a srozumitelně artikulovaná v pravidelném věstníku a výroční zprávě.

Lidé z obchodních oddělení s jasným odhodláním hledí vstříc obrovskému množství příležitostí potkat se s kolegy, bývalými kolegy a budoucími kolegy na veletrzích, kde budou do pozdních nočních hodin, s nasazením vlastního zdraví a na úkor vlastního spánku, probírat nové obchodní modely a zakázky. Bude potřeba prodat spoustu věcí a nakoupit spoustu jiných věcí, a přitom absolvovat spoustu schůzek v restauracích… Obchodní oddělení bude i v éře elektromobilů nepostradatelné! („Počkejte, jaké elektromobily? My se ptali na Průmysl 4.0!“ – „Aha… Ale to je jedno, odpověď je stejná!“)

Vývojáři mají stran Průmyslu 4.0 hned několik jistot: Nebudou pořádné vývojové nástroje. Pokud budou, nebudou pro tu technologii, kterou zrovna jejich firma bude používat. Nebudou peníze na testování, nebudou peníze na pořádný vývoj, obchodníci naslibují hranatá kola s internetem věcí a po nich to budou chtít vyvinout a všichni budou naštvaní, že to ještě není. Na papírech a v prezentacích to bude vypadat jako úplně skvělá budoucnost, ale pak na stole přistane několik bachratých krabic, které budou ze všeho nejvíc připomínat parní stroj s Bluetooth modulem.

Marketing se na Průmysl 4.0 těší, protože vidí spoustu krásných příležitostí uspořádat velmi opulentní eventy, kde budou stát CEO, CTO a tiskový mluvčí a budou slavnostně představovat tento rok již osmou zásadní inovaci, u níž lze do pěti let očekávat, že změní celý trh. A noviny to budou vydávat, to bude krásné! Lidi to budou – vlastně ne, lidi to kupovat nebudou, ale budou to kupovat jiné firmy, takže udělají bannery a vizuály a headlinery a procvičí si sadu základních floskulí, jako „S námi na špičce“, „S námi máte jistotu“, „Naše značka, to je 8 let tradice v Průmyslu 4.0“ a „Průmysl 4.0 – více než jen průmysl!“

Zaměstnanci ve výrobě ještě netuší, co vlastně Průmysl 4.0 přinese, ale už teď je ze zlomyslných pohledů středního managementu jasné, že se v první řadě budou nakupovat sledovací technologie, zabalené do řečí o zvýšení efektivity výroby. Ale zůstávají v klidu, protože vědí, že to stejně nebude fungovat, a když to fungovat náhodou bude, tak se to rozbije, a když se to nerozbije samo, tak se to rozbije používáním. Sice s tím bude nějaké mrzení, ale ono se to přežene.

Střední management má z Průmyslu 4.0 oprávněnou hrůzu. Oni budou ti, kteří to budou muset zavést proti vůli podřízených, a oni budou ti, na koho padne odpovědnost za neúspěch. Takže stačí někde na disku vyhrabat archivní komunikaci z doby, kdy se zaváděl SAP, tohle bude něco podobného…

HR se bojí, že když tedy ty nové stroje nahradí některé zaměstnance a když bude potřeba hledat opravdu kvalifikované pracovníky, tak může být poklidné brouzdání po LinkedIn a odesílání prefabrikovaných nabídek brzo minulostí. Ale nepodléhají beznaději: i v Průmyslu 4.0 budou zapotřebí motivační hesla ve výtazích a teambuildingy!

No a konečně politici. Ti se na Průmysl 4.0 vyloženě těší. Samozřejmě, pro všechny obyvatele naší země, na jejichž blaho myslí, kudy chodí, i když spí, to bude představovat leckdy zásadní výzvy, možná i nejistotu. Ovšem globálně vzato naši politici Průmysl 4.0 rozhodně vítají, hlavně takový, u něhož se budou moci před volbama vyfotit!

Autor: 
Martin Malý
Zdroj: 
Lupa.cz

Články

.