Socialistická Kuba se právem může chlubit světovým unikátem. Je jím Latinskoamerická lékařská škola (ELAM) v Havaně, ze které odešlo v uplynulých dvanácti letech více než 28 500 lékařů pocházejících ze 103 chudých zemí tzv. globálního Jihu, ale také – světe, div se! – ze Spojených států amerických. Po více než deset let nesla veškeré nálady na studium Kuba, od roku 2012 jsou na ELAM studenti, jejichž přípravu částečně hradí země jejich původu.
ELAM je vskutku vzdělávací institucí, která nemá na světě obdoby. Za jejím vznikem stál osobně zesnulý Fidel Castro, který tak v roce 1998 reagoval na ničivé následky hurikánů Georges a Mitsch, kdy ve Střední Americe a Karibiku zahynulo více než 10 000 lidí a miliony se jich ocitly bez přístřeší a zdravotní péče. ELAM se zrodila v roce 1999 bez ohledu na tehdejší ekonomické problémy Kuby a tehdy na ní zahájilo studium 933 studentů z osmnácti zemí.
Nutno však doplnit, že zahraniční studenti mají také možnost stát se lékaři na dalších kubánských vysokých školách. Připomenu hlavně Lékařskou fakultu Salvadora Allendeho v Havaně (kde jsou rovněž studenti z USA!) a fakultu ve městě Santiago de Cuba; v současnosti se na 21 kubánských lékařských fakultách připravuje na 5000 studentů ze 112 zemí, přičemž doménou zahraničních studentů zůstává ELAM. Hlavně mladí Američané prý oceňují pro ně neznámou, resp. nezvyklou věc: solidaritu, humanistickou koncepci kubánského školství a úzké propojení teorie s praktickou přípravou.
Když už píšu o unikátním kubánském zdravotnickém školství (kam samozřejmě spadá i příprava středního zdravotnického personálu), chtěl bych také poznamenat, že na Kubě má každý občan bezplatnou zdravotnickou péči, což se částečně vztahuje také na léky. Revoluční tzv. První kubánská deklarace ze září roku 1960 obsahovala mimo jiné právo nemocných na bezplatnou lékařskou péči, což se později odrazilo také v kubánské ústavě.
A úplně na závěr: Kuba vysílá už po léta do různých krizových oblastí více lékařů a zdravotnického personálu než mnohé bohaté průmyslové státy!