V době překotné fáze globalizace se vynořuje nový problém, který lze shrnout jako odcházení, utíkání nebo únik našich českých hodnot, které vytváří naši lidé, pryč z naší země. Tento jev se započal již začátkem 90. let 20. století, když se začala spouštět kuponová privatizace, která je na konci tisíciletí označena za „velkou loupež“. Již v té době se ukázalo, že pravicové vlády, ale později i vlády sociálně demokratické, přivádějí náš stát do hluboké deprese. Statistické údaje k tomu dodávají, že úrovně roku 1989 jsme po divoké privatizaci opět dosáhli až v první dekádě nového tisíciletí. Je tedy evidentní, že privatizace státního majetku nastartovala proces dluhové spirály. Pokud rok 1989 vezmeme jako počátek všech negativních přeměn, tak zjistíme, že v té době na každého člověka (děti nevyjímaje) připadal kladný zisk. V dnešní době, po více jak 27 letech od ekonomického převratu je jev opačný. Dostali jsme se do víru dluhů, který se neustále navyšuje. Poslední čísla říkají, že dnes každý dluží 150 tisíc korun. Vítejte ve společnosti dluhu.
Lidé v době před rokem 1989 vytvářeli hodnoty, které zůstávaly ve velkém množství na našem území. Dnes je situace jiná. Z naší země se stala země překladišť, montoven, nákupních středisek. Naši lidé tím pádem vytváří hodnoty, které odchází mimo naši zemi. Na vině je jednak globalizace trhů, kdy existuje volný pohyb zboží a kapitálu. Na druhé straně je na vině slabá vláda, která se nesnaží zdanit kapitálové výnosy firem, které vesměs mají na našem území daňové prázdniny. Naši občané dnes, troufnu si tvrdit z 90%, vydělávají na zahraniční firmy a jejich majitele, potažmo zaměstnance. Náš stát z toho nic nevidí. Když se posléze nadnárodní firmě pohrozí, že bude více peněz nechávat zde u nás, tak začne říkat, že odejde pryč a nastane propuštění. Tento jev se nazývá offshoring a je způsoben vládou korporací, které mají obraty větší, než naše republika.
Jaká existují řešení, aby neunikaly hodnoty vytvořené našimi lidmi za hranice? První možností je regulace státem, kdy se začnou progresivně danit kapitálové výnosy firem. Společnosti nezchudnou, a když budou říkat, že odejdou, tak v dnešní době globalizace přijdou firmy jiné. Další možností je preferování našich tuzemských výrobků a našich podnikatelů, které odvádí zisky (daně) tady u nás. Nadnárodní korporace totiž zisky odvádí pryč. Jen za minulý rok v zahraničí skončilo téměř 300 miliard korun. S nadsázkou lze říci, že zahraniční investoři odsávají peníze i hodnoty, které jsou vytvořeny českým umem. Návrhy, jak tomto odsávání zamezit jsem již nastínil výše. Pojďme to společně zkusit změnit. V letošních volbách máte jedinečnou šanci, jak se postavit proti negativním tendencím a dopadům kapitalistické globalizace.