Problém migrace: EU-Ukrajina–Rusko

17. 11. 2015

»Když budou politici postupovat tak, jak to dělá Západ, do dvaceti let z toho vznikne konflikt. Spletl jsem se…« řekl hořce ke své někdejší politologické předpovědi Oskar Krejčí v úvodu veřejného slyšení »Problém migrace: EU-Ukrajina–Rusko«.

Akce se konala po záštitou europoslance Jiřího Maštálky (KSČM) v Evropském domě v Praze.Nesmíme pracovat s představou, že každý muslim nese bombu. »Terorismus není spojen s jednou civilizací, je užíván ve všech civilizacích. Před časem přece v americkém kostele střílel na černochy bělošský terorista,« připomněl Krejčí. V zemích Latinské Ameriky se podle něho podařilo, že jednotlivá etnika žijí spolu, zatímco v USA vedle sebe. Toto »vedle sebe« v sobě skrývá potíž. V politice jsou nebezpečné fobie jakéhokoli druhu – rusofobie, amerikofobie, obecně xenofobie, neboť jsou to »emoce, které veskrze škodí«.Politolog podrobil kritice vedení Evropské unie, které na všechny problémy reaguje pozdě a neadekvátně. »Evropská komise se všimla průšvihu s běženci, až když se začali hromadně topit v moři!« Jsme svědky dramatického nárůstu migrace, a příčinou jsou války a rozvrat. Vidí jen jediné možné řešení: války ukončit a rozvrácené země rekonstruovat.V té souvislosti se politolog podivil, kolik milionů vložila EU do různých průzkumů, ale dosud nebyl udělán jediný výzkum, který by zjistil, co vlastně běženci chtějí, co umí, co mohou nabídnout, jaké je směřování jejich života. Namísto toho evropští statistici hlásí, že do Evropy přijdou tři miliony migrantů během příštích let… »Jenže to bude milionů dvanáct, protože za každým příchozím migrantem dorazí jeho rodina,« zaznělo později v diskusi. A nebezpečí se skrývá i v možných třenicích uvnitř migrantských komunit.Bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta se věnoval současné Ukrajině, z níž již emigrovalo na 25 % práceschopného obyvatelstva. Změny se v této zemi dějí pod povrchem a současné nacionalistické politické špičky jsou zaskočeny, že již nejsou středem mediální pozornosti světa. Bašta zopakoval názor, že občanská válka na Ukrajině byla válkou by proxi (v zastoupení), tj. válkou USA s Ruskou federací. A protože by přímá angažovanost sil NATO na jihovýchodě Ukrajiny mohla vést ke světové válce, boj mezi mocnostmi se nyní přenesl na území Sýrie, jež je méně osídlené, je možno zde předvést silné zbraně… a válka na Ukrajině se překlopí do zamrzlé války. »Zamrazí-li se konflikt na jihovýchodě, začne se hroutit ta část Ukrajiny, která je pod vládou Kyjeva. Ten totiž již nebude moci na nikoho svalovat rozvrat ve své zemi.«Bašta vidí problém v tom, že za terorem v Paříži byli i francouzští občané. »Jde o válku dvou civilizací, jedné středověké a naší současné. Obávám se, že vlna migrantů s tím souvisí.«

Převládající silný nacionalismus na Ukrajině potvrdil i Maštálka, který poukázal na dvojí metr: »Dosud nám ukrajinské elity dluží vysvětlení, kdo zabíjel v Oděse, kdo byli neznámí střelci v Kyjevě, kdo střelil malajsijské letadlo.« Europoslanec je členem parlamentní delegace EP-Rusko a z této pozice kritizuje »házení klacků pod nohy« smysluplnému rozvoji vztahů mezi EP a Ruskou federací.V závěru byly zodpovězeny otázky z pléna. Jakou budoucnost má EU? Politolog Zdeněk Zbořil se domnívá, že EU vlivem své setrvačnosti nezanikne, věří v její transformaci. 

Europoslanec Maštálka s ironií poznamenal, že »EU zvládla již dva pády střech, v Bruselu i Štrasburku, takže eurobyrokrati rozpad této instituce nedopustí.« Aby tento celek padl, musí dojít k rozpadu na ose Berlín-Paříž, míní Krejčí. »Dokud nebude sociální spravedlnost, dotud bude trvat masová migrace,« zakončil více než tříhodinovou akci Krejčí.

Fotogalerie

Autor: 
Monika Hoření
Zdroj: 
Haló noviny