V oblasti vyzbrojování Evropské unie se chystá revoluce. Vlastně již byla zahájena, a pokud dojde realizace, bude tady další z »unií« skrytých pod značkou EU: tentokrát unie zbrojní. Německo-francouzská ministerská rada totiž oznámila ve svém prohlášení četné zbrojní projekty, které někteří analytikové označují za »politický, průmyslový a strategický kvantový skok«. Evropská unie se prý bude divit, čeho všeho lze v oblasti zbrojení po odchodu Velké Británie dosáhnout; Britové totiž po léta zbojní projekty v EU brzdili s ohledem na své vlastní zájmy. A tzv. brexit prý otevřel šanci dosáhnout v oblasti ozbrojení »podstatných kroků«. V tomto světle je třeba vidět německo-francouzské projekty konkrétně. Má vzniknout nová generace tanků (nástupců tanků Leopard a Leclerc), dělostřeleckých systémů, průzkumných systémů pro válečné lodě či nová generace vrtulníků.
Některé členské státy EU sice už dříve spolupracovaly, resp. spolupracují na zbrojních projektech, dosud ale nikdy oficiálně pod hlavičkou EU. To se má podle vůle Berlína a Paříže změnit; toto »řídící jádro« EU chce (a jistě toho dosáhne), aby rozsáhlé zbrojní projekty byly realizovány jako oficiální projekty EU v rámci tzv. stálé strukturální spolupráce opírající se o čl. 42 Smlouvy o EU. V této (vojenské) oblasti lze rozhodovat většinou hlasů mimo běžný konsenzuální princip, a hlavně je možné případně omezit počet účastníků na zbrojních projektech nastavením náročných kritérií. To ostatně jasně vyplývá z výše uvedeného německo-francouzského prohlášení: »Aby byla oživena debata mezi všemi zainteresovanými členy EU, shodly se Francie a Německo na řadě závazných povinností a prvků pro inkluzivní a ambiciózní stálou strukturální spolupráci.«
Ano, Francie a Německo se shodly a dohodly! A paralelně oznámily rovněž své rozhodnutí(!) dovést k úspěšnosti, tedy k naplnění, Evropský obranný fond, s jehož pomocí má být od roku 2019 poprvé zřízen vojenský rozpočet EU ve výši přes 40 miliard eur.
Německo a Francie, jako ústřední mocnosti EU, tedy rozhodly o podstatě a ústředních projektech stále strukturální spolupráce. Té se však budou smět zúčastnit jen některé (vybrané) státy. Ale do Evropského obranného fondu, ze kterého bude tato spolupráce financována, budou muset přispět všechny členské státy EU…
Pro Evropu skutečně nic dobrého, soudím.