Začaly prázdniny, období, na které se děti těší celý rok. Dalo by se říct, že je to ideální doba her a nápadů, ty ale mnohdy balancují na hraně nebezpečí a ohrožení jejich životů. Nikdo z nás rodičů nemůže stát za zády svého potomka po celý den. Jen tiše doufáme, že naše ratolest je rozumná a opatrná. Jenže ať už zvídavost nebo touha vyrovnat se partě kamarádů můžou ovlivnit i ty poslušné, protože v tomto případě nechtějí zůstat pozadu za ostatními.
Děti bychom měli učit třeba formou hry, jak se chovat například při přecházení silnice, na koupališti, na horách a vštěpovat jim, že hrdinství není hazard. Naučme je základům první pomoci i tomu, aby v případě, že si při různých situacích nevědí rady, zavolaly dospělé bez ohledu na to, že mají strach z toho, že dostanou vyhubováno. I my jsme v dětství tropili rošťárny, jen byly jaksi méně nebezpečné.
Dnešní doba plná počítačových her, které stírají rozdíl mezi fikcí a realitou, děti mnohdy navede k vyzkoušení toho, co se děje na obrazovce počítače. A právě s těmito imaginárními a pro ně naopak reálnými příběhy se ztotožňují i v běžném životě. Jenže život nelze vrátit tak, jako je tomu v bojových hrách. Proto je o to více učme realitě a tomu, že je mnohem lepší strávit den v přírodě, něco se naučit, poznat a hlavně sami si najděme čas takovéto volné chvilky realizovat.